Celofakultní komentáře


X : Připomínky k výuce matematických disciplín. [11]
  • Když se v magisterském studiu dívám s odstupem na matematiku B, tak mám trochu pochyby o uplatnitelnosti nemalé části jejího obsahu v ne-teoretické fyzice. Mám hlavně na mysli všechny ty šílené příklady, které byly vymyšleny, jen aby potrápily studenty, ale vůbec nemají žádnou analogii ve fyzice. Byl to trochu sadismus (a ztráta času). Chci tím říct, že teď bych býval ocenil více fyziky v základním studiu na úkor matematiky. Ale možná je to tím, že Krbálek, Mikyška a Balková byli tak dobří ve srovnání s učiteli fyzikálních předmětů, že nás s tou hodinovou dotací, co měli, naučili mnohem víc, než budeme kdy potřebovat. Jinak hlavně na Krbálka pořád vzpomínám v dobrém, zatím jsem se s lepším pedagogem nesetkal (většina pedagogů na FJFI by se měli nad sebou vážně zamyslet - a jít se podívat na Krbálkovy přednášky, aby viděli, jak se to má dělat).
  • Myslím, že na áčkové matematice by předmět "numerická matematika" vůbec nemusel být tak brzo. A naopak by na jeho místě mohla být část algebry z pátého semestru ? vědět něco o grupách by se hodilo minimálně v teoretické fyzice.
  • Obor Matematická Informatika, 4. ročník: Bakalářské studium se mi líbilo, to se však rozhodně nedá říci o magisterském. 1) Přitom tam dost lidí na svých předmětech odvádí skvělou práci, postupně: - složitost - konečně opravdová a na pochopení náročná přednáška z čisté matematické informatiky, - grafy - bez grafů MINF nejde, přednášky super, - teorie informace - patří na MINF, přednášky dobré, - teorie čísel - přednášky jsou nejlepší, - teorie matic - studentské příspěvky pod důslednou kontrolou, tedy přínosné. 2) Pak předměty, které na MINF patří, ale přednášky za nic nestojí: - vyčíslitelnost a logika - semestr nepěkných důkazů, přínos minimální, - jazyky a automaty - totálně chybí spojitost s nějakým využitím (a že se najde), - paralelní algoritmy - přednášky jsou tragédie, buď ať to učí někdo jiný, nebo se to radši zruší, není jiná cesta. 3) Nakonec ty, které mi připadají, že spíše vyplňují díry ve studijním plánu a naprosto kazí dojem z magisterského studia: - rozpoznání obrazu - patří na FEL, s teoretickou informatikou nemá absultně nic společného, - výzkumák - škola nemá co nabídnout a tak nás nechá abychom se zabavili sami, můj dojem. Nakonec směšná 10 minutová prezentace a na základě té hodnocení komise. Uvítal bych radši klasickou výuku. Bohužel pátý ročník se nese čistě v duchu kategorie 3) - num. software - dokumentaci si zvládnu přečíst sám, - rozpoznání obrazu 2 - ta samá pohádka, - neutronové sítě - tento předmět považuji za vrchol zoufalosti nabídnout něco moderního. Naneštěstí jsou neuronové sítě překonané lepšími modely (o kterých jsme se dozvěděli na semináři UMIN) a tak bych navrhl předmět přejmenovat třeba na dějiny matematiky II. Ve výsledku bych studium MINF na FJFI nedoporučil.
  • Matematické disciplíny jsou na FJFI vedeny naprosto vynikajícím způsobem. Odnesl jsem si mnoho,
  • Tak hle, jak se třesou, jen pohleďte na ně, už prváci jedou a svrbí je dlaně, jen pohleďte na ně, jak zatančí tance, když namísto zkoušky jim nedají šance. R: Pít, klít, rouhat se víře, pak sedět v díře jeden půlrok, klít, pít, co hrdlo ráčí, vždyť osud jim stáčí už poslední rok. Tak pohleď, jak s vervou do sebe matiku mlátí, než hlavy si servou a život svůj zkrátí, s algebrou bojují s tupostí mezků na KM se radují, utáhnou přezku! Ej, ztepilí šuhaji v čižmách vy, ej, děvčata v suknici rudé, vždy veselo bývalo v T-108c, vždy veselo v T-108c bude! Všichni vy, na analýze B, všichni vy, dím, z matematiky dutou hlavu, přijde den, z T108-c jde plamen a dým, přijde den, zúčtujem spolu!
  • matematické disciplíny sú na veľmi vysokej úrovni dúfam, že sa to nezmení
  • Úroveň výuky matematických disciplín je podstatně výš než je tomu u fyzikálních disciplín. Nepopírám ale, že je náročnější uchopit fyzikální látku bez patřičného probraného matematického aparátu, což je jeden ze základních axiomů jaderky. Zřejmě nejsem jediný, koho přínos béčkových matematických analýz udržel nad vodou v bezbřehém toku fyzikálních mišmašů v druháku.
  • Precizní, přesné. Víte, co se máte naučit. V tomhle fyzika trochu pokulhává.
    Daniel Vlček
  • V matematické analýze ve druháku na bakaláři bych ocenil výklad zavedení integrálu množinově pomocí sigma algeber. Navíc by neškodilo v lineární algebře matematicky definovat tenzor. Ve fyzice se člověk setká s jeho vágní jakobydefinicí, přitom to není tak složitý objekt, aby ho člověk nepochopil už v prváku či druháku.
    Jaroslav Kysela
  • Především si myslím, že by se ve 4. ročníku měly přidat nové povinné předměty a úplně zrušit výzkumné úkoly na KM. Katedra očividně režii VÚ naprosto nestíhá a zanedbává (úplná absence komunikace katedry se studenty - a tím špatná informovanost studentů, a nakonec i neinformovanost externích školitelů, špatně uvedený termín odevzdání na zadání, ...atd.). Tento laxní přístup je přímo v kontrastu s tím, jak jsou na druhé straně studenti u obhajob VÚ pranýřováni za nesmyslné věci, které se často ani netýkají obsahu jejich prací. Na katedře se vyučují sice vesměs kvalitní předměty, ale ve 4. ročníku je jich málo. Kreditový deficit se tak zaplňuje pomocí povinného 6+8 kreditového VÚ, což považuji znak určité vyprázdněnosti a neschopnosti nabídnout něco dalšího. Pokud vím, tak např. matematická část MFF ani žádná jiná fakulta ČVUT institut výzkumných úkolů nemá.
    Lukáš Pohanka
  • Stále na vysoké úrovni.
    Matěj Antoš

X : Připomínky k výuce fyzikálních disciplín. [9]
  • Fyzika se u nás na základním studiu zkrátka vyučuje špatně. Velmi světlou výjimkou je TEF1 profesora Hlavatého, méně oslnivou výjimkou pak mechanika doktora Břeně. Ostatní přeměty jsou vykládány divně a nepochopitelně.
  • Máme "fyzikálně" v názvu, ale kvalita fyzikálních předmětů (a vůbec jejich pojetí) v základním studiu je fakt na pováženou. Kam se hrabe na matematiku. To, co se děje s výukou ve vyšších ročnících na některých katedrách (mohu hovořit jen za tu co znám) je ještě větší peklo a je asi lepší o tom ani nevědět (alespoň taková se zdá být filozofie vedení).
  • Mechanika byla vedan skvěle. ELMA nepříliš dobře. Špatná synchronizace pokusů a obsahů přednášek.
  • 1. Naše plachty na jaderce k rozervání napnutý, třináctej den je to s náma nějaký nahnutý, smůlu táhnem za kormidlem s sebou po vlnách, my jaderňáci jsme na tom nejhůř, vím to na tuty, Štollovy TEF skripta v ruce, záda vohnutý, Boltzmann vříská, nejradši bych mu po krku sáh". R: Hej, hej! Šprtej ty skripta, ať jsou v cíli! Hej, hej! Šprtej, ty skripta musej" bejt! Hej, hej! Říkej si klidně každou chvíli: budem spílat, ruce spínat, zkoušky nedat jdou! 2. Na jaderce jsme skoro všichni žízní leknutý, nikomu z nás nevadí, že spíme vobutý, stejně každej den jeden z nás končí na marách, čert aby vzal Boltzmanna a s ním i šprtání, ze kterýho máme teď ty záda vohnutý, chcem bejt rovný, až do pekla překročíme práh.
  • Kvalita přednášek není kdovíjaká, resp. nejen mě to nic nedávalo, když jsem tam chodil. Začalo to s Mechanikou, kde největším nepřítelem byl Levi-Civitův symbol a bez něj ani ránu. Řekl bych, že o fous lepší to už bylo až ve třeťáku na zaměření. Toho, že jsem v druháku vzal rozum do hrsti a nechodil na přednášky z fyzik, jsem nikdy nelitoval a bylo to asi jedno z nejlepších rozhodnutí, co jsem na fakultě udělal. Co se mi naopak na fyzicích líbí je to, že z toho nedělaj zas takovou vědu, člověk si napočítá spoustu příkládků (cvika mě často bavila), pak napíše písemku, kde teorii umět zas tolik nemusí a v teoretické ústní fázi je to již taková loterie, kde to končí na dobrým srdci zkoušejícího/přednášejícího. A protože vím, že fyzici jsou taky lidi, tak jsem si nakonec vybral fyzikální obor.
  • V druhom semestri je to už lepšie ale stále to nieje tak dobré ako matematické disciplíny. Hlavne čo sa týka matematického základu v termike.
  • Fyzikální přístup je takový lidštější než matematický. Nemusíte si toho tolik pamatovat, protože jde vše lehce odvodit.
    Daniel Vlček
  • Upravit výklad teoretické fyziky ve druhém ročníku. Mnoho z věcí, které se v předmětu TEF1,2 učí, člověk pochopí, až když studuje magistra na matematické fyzice. Nemyslím si, že to je dobře. Když už se to učí povinně všichni, tak by měl být výklad přiblížen i těm, kteří budou pokračovat v experimentálních odvětvích. Také bych uvítal alespoň úvod do mechaniky kontinua. Tato partie se v TEFu úplně přeskakuje. Celkově by vůbec chtělo při přednáškách poukázat i na praktické dopady právě probírané teoretické látky. A to ne nějakou poznámkou na okraj, ale třeba i nějakým konkrétním příkladem, aby student viděl, že to, co se učí, je skutečně užitečné a k něčemu dobré. Matematiky má člověk dost na matematických předmětech, ve fyzikálních předmětech by to chtělo vnést do hry i trochu té fyziky. Například kvantovou teorii bych zpočátku vykládal řekněme lidově, aby si student osvojil jistou intuici, jak se kvantové objekty chovají, až pak bych přistoupil k formálnímu matematickému aparátu. To přitom říkám jako student matematické fyziky, tj. jednoho z nejteoretičtějších předmětů na jaderce. Bylo by vhodné také alespoň trochu poukázat na fyziku v předmětu Geometrické metody fyziky 1, v němž student vidí fyziku pouze v názvu tohoto předmětu .
    Jaroslav Kysela
  • S fyzikálními předměty jsem posledních pár semetrů nepřišel do styku, takže nemohu hodnotit.
    Matěj Antoš

X :  Připomínky k výuce informatických disciplín. [8]
  • Informatika se na jaderce dalo by se říct neučí. Světlou výjimkou budiž cvika C/C++ s Fabianem a trochu i SWP, když už se člověk trochu chytá a spíš si chce znalosti prohloubit.
  • Ti co vymýšleli studijní programy pro základní studium se zjevně na informatiku totálně vykašlali a prostě tam vrazili trapnej pascal, aby se neřeklo. Fyzik nemusí umět objektově programovat v C++, ale měl by vědět. že spoustu problémů se zpracováním dat a automatizací nějakých úkonů, se kterými se při výzkumu určitě setká, lze vyřešit v Matlabu nebo Mathematice, takže nechápu, proč se tyto věci povinně nevyučují, když už škola stejně má licence.
  • Informatika je na FJFI vyučována výborně. Je ale dobře, že se přechází na jazyk C.
  • Stačilo.. Od tohoto směru mě jaderka odradila.
  • Škoda slov. Kdyby nás někdo radši pořádně naučil pracovat s Matlabem a Mathematicou, případně programovat v Pythonu. Ne, my tady budeme neustále jako stroje derivovat do zblbnutí a počítat stokrát ověřenými algoritmy a postupy vlastní čísla matic, nebo řešit neřešitelné integrály metodou iterovaných jader. Přitom jinde by se to udělalo lusknutím prstu. Je skvělé znát tucty rovnic popisujících rozložení EM pole v bůhvíjakém prostředí v bůhvíjakém čase a na kdovíjakém místě. Když to nedokážu přenést do PC a nasimulovat to, tak je to všechno k ničemu. A rohlík si za vystupování v cirkuse s Hankelovými, Besselovými a Neumannovými funkcemi opravdu asi nekoupím.
  • Informatika by sa mohla zlepšiť hlavne čo sa týka toho pascalu v prvom semestri a taktiež praktická informatika by mohla poskytnúť nejaké hlbšie vedomosti.
  • Povinné jsou základy programování v prváku, což je jistě základní předmět. Za nás to byl Pascal, což je jen výukový jazyk. Je dobře, že se časy mění a nastupující generace se učí v Céčku. Zpětně mě mrzí, že jsem se nevěnoval více informatickým předmětům, které jsou pro praxi podstatnější (MATLAB, programování v Pythonu, C, C++ a mnohé další) než jakákoliv fyzikální biflárna vzorečků a nesmyslných šipek. Velmi kladně hodnotím Seminář k publíkačnímu systému Latex. Postrádám zde předmět, který by byl zaměřen na tvorbu webových stránek, což by vzdělaný inženýr měl určitě umět. Uvítal bych možnost naučit se v CADu či Inventoru, případně výuku s pokročilejšími programy na elektrotechnické obvody.
  • Bohužel jim škodí jakákoliv absence vize toho jak je učit a směru jakým vyučovat. Předměty by měli být buďto striktně teoretické, nebo striktně praktické, ale bohužel většina předmětů je něco mezitím a student si zpravidla neodnese skoro nic. Zde dávám pár návrhů založených na mé zkušenosti z TU Wien. Obecmě bych doporučoval dvě skupiny předmětů: Buďto vyučovat tvrdý teoretický základ stavěný na matematice například u databází, či algoritmizace či algoritmických cvičení. V rámci tohoto by měla být podporová stávající tendence si něco naprogramovat k tématu jak tomu je u Kukalových předmětů, ale zároveň například zpracování zahraničního článku/významného díla k tématu například formou seminární práce a následné prezentace, které by pak bylo dobrou přípravou na práce ukončující studium. Naopak by některé předměty zaměřené na programování být vyloženě praktické, kdy by se mělo ale přiblížit praxi. Tudíž vypracovávat projekty v týmu podle metodik používaných v praxi . Zde je nutné zavést předmět někdy během začátku studia vyloženě zaměřený na tyto metodiky a ne až SWI na počátku magistra. Studenti by měli do styku s praxí přijít co nejdříve a využívat je během studia co nejčastěji, aby pak byli studenti připraveny na dobu po studiu, kdy většina studentů informatiky přejdou do soukromé sféry, která se od akademické liší a mohou mít tedy s tímto přechodem mít problém.
    Matěj Antoš

X :  Připomínky k výuce jazyků. [8]
  • Angličtina byla ztráta času. Myslím si, že mluvím i píšu na vyšší úrovni, než kam šla tzv. angličtina pro pokročilé. Chtěl jsem se zlepšit v prezentačních nebo konverzačních schopnostech (to je problém všech studentů FJFI ve všech jazycích), ale ve třídě o 30 lidech něco takového nepřipadá v úvahu (byla tam jedna prezentace na úplném konci). Druhý cizí jazyk jsem protrpěl a od té doby už de facto zapomněl, protože pro něj nemám žádné uplatnění. Ale pamatuji si, že jsem na něj vstával v 6 ráno a pak jsem to dospával o fyzice.
  • Dva povinné jazyky se zkouškou je poměrně hodně pro technickou školu.
  • Chce to menší skupiny. A kdyby byly angličtiny (alespoň volitelně) tři nebo čtyři hodiny týdně, bylo by to efektivnější. Klidně na úkor jednoho semestru druhého jazyka.
  • Ich bin ein Prager, ein Student. My fellow class mates, ask not what your faculty can do for you, ask what you can do for your faculty!
  • Je velká škoda, že v prvním ročníku se (některé) jazyky nevyučují.
  • Chápem snahu tlačiť študentov k ďalšiemu cudziemu jazyku, avšak nemyslím, že je to úplne vhodné nakoľko všetky ostatné disciplíny nás vyťažujú takmer na maximum. Podľa mńa by bolo oveľa vhodnejšie rozvýjať intenzívnejšie angličtinu ako učiť úplne iný jazyk. Navzdory tomu boli prednášky na vysokej úrovni.
  • Zpětně hodnotím druhý cizí jazyk (v mém případě francouzštinu) jednak jako nadstandartní až nadbytečný vzhledem k nedostatkům například v oblasti potřebného informatického rozvoje jaderňáka v základním studiu, druhak jako ne příliš dobře koncipovaný předmět, který by ve mě něco zanechal. Jen jsme neustále museli do zblbnutí nosit tuny domácích úkolů. Naštěstí jsem uměl trochu mluvit z gymplu, tady jsem se nikam neposunul, ale možná jsem alespoň nezakrněl.
  • Spíše se učit sám, než se spoléhat na výuku na fakultě. Dobré jen na procvičení.
    Matěj Antoš

X : Připomínky k činnosti knihovny, studoven a počítačových učeben. [10]
  • Chtěl bych tímto pochválit a poděkovat naší paní knihovnici na Břehovce, během všech 5 let mého studia mi vždy se vším pomohla a vyšla mi vstříc. Zejména začátkem školního roku mě opravdu vadí, když jsem šel do počítačovky (PC-KFE) na Trojance a prváci tam měli výuku a jejich cvičící mě tam nechtěl pustit i když některé počítače byly volné.
  • Na počítače v UNIXové učebně by se už mohly dát novější Linuxy, ten CentOS je v rozkladu.
  • Proč si sakra nemůžu v knihovně FJFI jen tak číst (nejen to, co si tam chci půjčit) a používat ji jako atrium? Někdy je atrium zavřené, tak chci jít do knihovny a počítat si matalýzu, ale paní knihovnice je dost nepříjemná, tak si musím vzít aspo%n noviny a předstírat, že si je čtu, což je fakt hloupé.
  • Studovna na Trojance hrůza. Málo místa a k tomu ještě ty počítače na stolech, neni k hnutí.
  • Ve studovně na Břehovce pořád něco pípá. Je to k zbláznění.
  • Tyto instituce existují. Nemusím-li se s nimi konfrontovat a ony se mnou, pak se tento křehký vzájemný vztah dá nazývat symbiózou.
  • V knihovně se tu a tam najde jedna nevrlá paní.
  • Podľa mňa všetko v poriadku (nevyužíval som ich často).
  • Zavedeným nešvarem posledních let je obsazování studovny na Trojance k výuce všudypřítomných prváků. Doufám, že budou brzy zavedeny přijímačky, které zkrouhnou tyto počty na únosné numero. Za poznámku stojí fakt, že mnoho studentů ani ve vyšších ročnících neví, že tu jsou určité počítačové učebny, kam mají přístup.
  • Kvalita učeben se vylepšuje což hodnotím positivně.
    Matěj Antoš

X : Jaké jsou Vaše představy o fungování a obsahu ankety? [18]
  • Anketa je dobrá myšlenka, ale nesmí to zůstat u toho, že si studenti na konci semestru vylejou anonymně svoje mindráky (jak to teď dělám), a že odpovědní lidé ve vedení fakulty nad tím mávnou rukou a budou dále kašlat na jakékoliv řešení skutečných problémů, které fakulta má a že jich není málo. Čím víc toho vidím, tím víc mí připadá stav fakulty je VELMI ŽALOSTNÝ a VŮBEC neodpovídající veřejnému obrazu, kterému jsem v ještě v bakalářském studiu naivně věřil.
  • Chybí jakákoliv zpětná vazba, to ale není problém fungování a obsahu ankety. Takže mám pocit, že si tady píšu něco jen tak do prázdna.
  • je to fajn.
  • Nalezl jsem chybu ve formuláři ankety: předmět Povrchy a rozhraní (11POR) neměl žádná cvičení, přesto po mně anketa vyžadovala vyplnit část předmětu na cvičení a cvičícího - roletka s výběrem cvičícího byla pochopitelně prázdná.
  • Už vcelku pohodlná a funkční.
  • Z ankety nesmějí mizet příspěvky. Existuje plno způsobů, jak její fungování zefektivnit a dopad zesílit, ale nejdřív musí bezchybně technicky fungovat. Zaručí nám to někdo?
  • Tento příspěvek byl vynechán pro nedodržení jazykových a etických norem běžných na FJFI.
  • Anketa by měla lépe odpovídat co se vyučujících a cvičících týče, občas jsou v nabídce úplně jiní lidé. Taky nechápu to nucení něco vyplnit, aby mě anketa pustila dál, obzvlášť když mám vyplňovat cosi o cvikách u předmětu, který cvika neměl...
  • Jednak slouží jako zdroj informací pro studenty, kteří se chystají do dalšího ročníku/semestru. Dozvědí se zde, jací jsou konkrétní přednášející a cvičící, kolik lidí předmět ukončilo apod. Dále dává zpětnou vazbu vedení školy, které následné může některé věci zlepšit.
  • Mám několik bodů, kterak by se dala úroveň ankety pozvednout do nebeských výšin. Začněme otřepanou frází: 1) Povinnost vyplnit anketu. Jak toho docílit? Například rozdáním papírových anktetních lístků na poslední zkoušce v daném semestru. Tady na ty stránky se Vám s prominutím každý... 2) Motivace vyplnění - proč by za vyplnění jedné ankety v bakalářském studiu nemohla být třeba pomyslná 1/6 kreditu? Za šest semestrů vyplněné ankety v bakalářském studiu by student získal 1 kredit (a ten vem čert, ale aspoň motivuje :). V magisterském by ona dávka mohla být klidně 1/4 kreditu za semestr - žádalo by si to znormovat dle konkrétní fakulty a oborů. 3) Oko za oko, zub za zub. Když už by anketa byla povinná pro studenty, ať si odpovědi povinně přečtou i vyučující. Poté by nebylo špatné, kdyby veřejně zareagovali e-mailovou zprávou adresovanou všem, kteří anketu poctivě vyplnili a sdělili by své vize, jak chtějí nedostatky řešit, samozřejmě mohou s názory v anketě nesouhlasit a oponovat. Tomuto systému se v elektronice (a nejen tam) říká zpětná vazba. A zatím mám ten pocit, že je pouze záporná.
  • Myslím si, že je smysluplná.
  • Sdělovat nováčkům informace o studiu.
  • S fungováním ankety jsem spokojen. Jen doufám, že přednášející a cvičící jsou s jejími výsledky obeznámeni.
  • Mám pár pripomienok k ankete. Podľa mňa je zbytočne preplnená úplne rovnakými otázkami. Úplne by stačilo oznámkovať predmet a slovne sa vyjadriť ku všetkému, poprípade dochádzku ale to je tak všetko pretože momentálne je to hrozne neprehľadné a všetko o tom istom. Avšak anketa je skvelý nápad na spätnú väzbu a dúfajme že dôjde aj k nejakým vylepšeniam.
  • V prvé řadě bych řekl, že tato rubrika měla vzniknout už dávno. Nebýt jedné náhodné diskuse, tak bych si jí ani nevšiml, že existuje. Dnes je velmi aktuální téma referend, ve vrcholné politice osciluje toto téma a diskutuje se nad případnou hranicí účasti voličů pro uznání platnosti referenda. Má tato fakulta také nějakou hranici pro sebereflexi referenda(ankety)? Dočkáme se nějaké odpovědi od profesorského sboru třeba formou mailu po skončení ankety? Divíte se, že za současného stavu vyplňuje anketu tak málo studentů? Nemělo by být nějaké elementární vyplnění ankety povinné nebo alespoň motivováno získáním 1/n počtem kreditů, kde n je přirozené číslo, jež značí počet semestrů studia. Navíc nevím, že by kredit získaný na konci studia někomu ulehčil situaci, neznám nikoho, kdo by měl na jaderce měl v této fázi studia problém s kredity, vždyť už povinné předměty ve většině semestrů přesahují 30 kreditů. Ale teď už k tématu, postrádám zde otázku na tělocvik, jsem už v magisterském studiu a začínám pociťovat následky toho, že již roky nic fyzicky nedělám. Pravda dnes už bych určitě tvrdým hochům od stavařiny ve fyzické výkonosti konkurovat nemohl a případný kolektivní sport by byl pro jaderňáka jako skok do ohně. To, že tělocvik nemá pevně stanovený interval v rozvrhu a to v čase, kdy se vybírají tělocvičné kurzy považuji za jednu z nejvážnějších chyb této fakulty. JIž při vstupní zdravotní prohlídce mi bylo jasně řečeno, že speciálně my na jaderce bysme měli mít fyzickou zátěž. Chtělo by to mít možnost si zvolit tělocvik bez rizika, že kvůli tomu zatáhnu nějakou přednášku přes semestr.
  • Osobně nechápu, proč studenti do ankety nepíšou. Argumenty typu, že mají málo času, jsou hodně slabé, když je pak vidíte vysedávat s kamarády v hospodě. I přes nízkou účast by ale vyučující měli brát na příspěvky v anketě zřetel. Přijde mi totiž, že si mnozí pedagogové na jaderce myslí, že když jsou odborníci v oboru a třeba si i dobře připraví přednášku doma na papíře, tak jsou automaticky i dobří přednášející. Tento obrovský omyl pak bohužel musí snášet studenti. Pokud se student musí kouknout do externích zdrojů, aby pochopil, o čem se na přednášce mluvilo, tak není přednáška správně vedená a přednášející by si měl uvědomit své nedostatky. A to právě díky příspěvkům v anketě. Tento zřejmý fakt patrně není mnohým lidem na FJFI tak úplně zřejmý...
    Jaroslav Kysela
  • Měl by jí nejen někdo pořádně začít číst (to už se celkem i děje - viz Zlatá křída), ale měly by se začít dělat změny podle připomínek studentů. Za nejdůležitější ale považuji to, že pokud se někdy jednou změna na popud studentů udělá, mělo by být patřičně vidět, že se tato změna uskutečnila právě na základě připomínek v anketě (např. oznámením). Studenti tak budou mít feedback, že ten jejich feedback byl vyslyšen a třeba i ti co normálně nehlasují si řeknou, že anketa má nějaký smysl.
    Lukáš Pohanka
  • Za těch pár let se anketa vylepšila, což je velmi přínosné. Jen je ještě třeba vymyslet to jak motivvovat studenty jí pravidelně vyplňovat, aby byla statisticky přínosná.
    Matěj Antoš

X : Jste spokojeni se studijním informačním systémem ČVUT KOS? Připojte, prosím, své připomínky. [15]
  • Je dost špatný. Dojít k nabídce "zápis předmětu podle kódu" chce milimetrové opatrné pohyby myší.. Padá. Proč se objevuje nejdřív letní semestr a pak zimní? Prváky to mate.
  • Letos jsem odevzdával diplomku a v KOSu jsem po přihlášení objevil jakýsi formulář na online odevzdání diplomové práce a vyplnění dalších údajů. Dost mě to zmátlo a nebyl jsem jediný, nakonec mě až paní ze studijního musela uklidnit, že se nic takového dělat nemusí, pak ale tedy nechápu, proč KOS takovou funkci vůbec nabízí.
  • Ne, nejsem s KOS spokojený. Upřímně nechápu smysl jeho existence, když všechno, co KOS pro studenta dělá (nic dobrého) se musí provádět i "postaru" (např. papírový index, neustálé docházení na SO). K čemu je KOS vlastně dobrý? Studijní materiály na něm nejsou, nelze přes něj komunikovat s účastníky kurzů/přednášejícími, nelze přes něj komunikovat se SO, nelze přes něj zapisovat předměty (respektive stejně musíte jít na SO, takže je to akorát práce navíc), k zápisu ke zkouškám ho používá jen část pedagogů v základním studiu a vyšších ročnících ho nepoužívá vůbec nikdo.
  • OK
  • Spousta drobností, které člověku znepříjemňují život. Třeba to, když si v zimním semestru člověk jde pro zápočet nebo se zapisuje na zkoušku a v rolovacích nabídkách je vždycky automaticky zvolený semestr letní.
  • Za těch několik let jsem si zvykl a nevidím závažné nedostatky. Možná, že funkce, které jsem nikdy nevyužil (např. role studenta, zapsaní předmětů podle studijního plánu a podobně), využívají studenti z jiných fakult běžně.
  • Ztratil se mi jednou zápočet.
  • Ano.
  • Už je více stabilní. Díky bohu.
  • Whouwhouwhou?!?! KOS jistě není špatný systém, ovšem funguje tak, jak by měl pouze pro některé fakulty sídlící ve výsostných vodách Prahy 6 v Dejvicích. Zejména pak dvou informačních gigantů FEL a FIT. Z hlediska znalosti práv přístupu studenta FJFI do tohoto slavného systému s možností nahlédnout i na práva přístupu studentů z výše uvedených fakult usuzuji, že za tím stojí něco víc než jen faKULT osobnosti. Závěrem mi dovolte nastolit jinou otázku. Když by tento systém opravdu fungoval, byl by důvod, aby se studenti museli zapisovat ještě v 21. století na zkoušku na dveřích zkoušejcícího? Ale každému podle jeho gusta.
  • Zatím jsem nenašel problém. Myslím, že je celkem přehledný a vše potřebné se dá celkem bez problémů najít.
  • Ani náhodou. Tento software byl zřejmě vyvíjen pro informatické kolbiště ČVUT, jimiž jsou bezpochyby FIT a FEL, nám funguje mizerné množství funkcí, zejména mě mrzí funkce osobního rozvrhu nebo ony pro jaderňáka frustrující slova: Tvorba osobního rozvrhu - bez možností nějaké volby. Bylo by ale hezké, kdyby toto rozhraní bylo nějak propojeno s novým nástrojem mujrozvrh.fjfi.cvut.cz , za nějž děkuji KM. Většina zkoušek na jaderce se ve vyšším ročníku domlouvá už jen mailem, což lze při aktivní komunikaci považovat i za výhodu s individuálním přístupem, bohužel stává se, že komunikace někdy vázne a pevně stanovený termín se začátkem zkouškového by snad nikoho neurazil.
  • KOS je dosť neprehľadný a ťažkopádny. Ocenil by som ľahší prístup k sylabom predmetov a nielen pre konkrétny semester (LS ZS) ale pre úplne všetky predmety.
  • Nevím, proč dosud ještě ČVUT současný systém KOS nezahodilo a nevypsalo pořádné transparentní výběrové řízení na systém nový, který aspoň bude fungovat.
    Jaroslav Kysela
  • Nemám problém vzhledem k tomu, že ho využívám jen minimálně.
    Matěj Antoš

X : Jste spokojeni se studijním informačním systémem ČVUT KOS? Připojte, prosím, své připomínky. [33]
1 : |=====...............| 24 % [8] Slovní odpověď