Celofakultní otázky a komentáře

Výuka matematiky A v prvním ročníku je na vynikající úrovni a doufám. že na takovéto úrovni bude pokračovat i nadále.

Obvykle až na statistiku jsou předměty skupiny A velmi teoretické a neukazují práci s reálnými daty.

Za většinu předmětů je nesmyslně málo kreditů. Kreditový systém by měl umožňovat porovnání mezi školami. Jeden kredit na Jaderce by měl představovat stejnou náročnost jako na jakékoliv jiné evropské škole. U nás dochází například k tomu, že za předměty vyučované na MFF člověk dostává méně kreditů než studenti MFF docházející na tytéž předměty. Tento stav nutí studenty být nesmyslné množství času ve škole, docházet na předměty, které jim v jejich specializaci k ničemu nejsou, a přicházet tak o čas, jež by mohli věnovat podrobnějšímu studiu toho, co je zajímá, popřípadě práci na svém výzkumu.

1) Numerická matematika 2 by měla mít programovací cvičení, ne cvičení, na němž se jen přednáší, a to velmi špatně. 2) Na žádném předmětu se nedokazuje Weierstrassova věta, ale leckdo si myslí, že ji umíme. 3) Přednášet teorii míry místo Danielovy konstrukce integrálu by podle mého bylo lepší, jakkoli mám pana tajemníka velmi rád. 4) Algebra by měla být předmět se cvičením. 5) Profesor Burdík by neměl přednášet povinné předměty, nebo alespoň ne LIP.

Zpětně bych řekl, že matika B je v prváku vcelku dobře nastavená. Určitě by to chtělo dělat i Taylora a nějaký úvod do diferenciálních rovnic, třeba volitelné semináře z matiky...

Zatim fajn. V MAA4 chybi mira.

Výuka fyzikálních předmětů v prvním ročníku silně trpí nedostatečnou znalostí příslušných partií matematiky a tím se stává místy (ELMA) značně obtížnou.

Fyzikální disciplíny často zaostávají za matematickými, člověku trvá zvyknout si na možnost zanedbávat "vše". Bylo by vhodné více klást důraz na pochopení jednotlivých témat na reálních příkladech. Je jasné, že u kvantově mechanických problémů to není tak jednoduché, avšak u předmětů jako je klasická mechanika, teoretická fyzika nebo vlnění a optika, by to mělo jít.

K TSFA by měla vzniknout skripta. Wikiskripta obsahují enormní množství chyb a z přednášek pana profesora Jexe, jakkoli jsou fascinující, se opravdu nedají dělat smysluplné zápisky.

Některé fyzikální předměty se obsahem překrývají, bylo by dobré tomuto zamezit, aby se radši předměty pořádně něčím zabývaly, než po stopadesáté odvozovat Ruthefordův rozptyl a podobné věci z jiných předmětů. Také by bylo dobré častěji ukazovat aplikace teorie na reálná fyzikální data.

Za většinu předmětů je nesmyslně málo kreditů. Kreditový systém by měl umožňovat porovnání mezi školami. Jeden kredit na Jaderce by měl představovat stejnou náročnost jako na jakékoliv jiné evropské škole. U nás dochází například k tomu, že za předměty vyučované na MFF člověk dostává méně kreditů než studenti MFF docházející na tytéž předměty. Tento stav nutí studenty být nesmyslné množství času ve škole, docházet na předměty, které jim v jejich specializaci k ničemu nejsou, a přicházet tak o čas, jež by mohli věnovat podrobnějšímu studiu toho, co je zajímá, popřípadě práci na svém výzkumu.

No Coment

Zatim je to bida, TEF je na tom o neco lepe vsude jinde fyzika zaostava.

Informatické disciplíni jsou často matematické, bylo by vhodnější zkoušet si víc příkladů jak dělat důkazy a jenom si ukazovat nějaké věci.

Numerická matematika 2 by měla mít programovací cvičení.

U numerických metod nejsou moc zavedena cvičení a studenti si to musí domyslet a dostudovat sami.

V menších skupinách by byla výuka efektivnější. A mělo by být možné dostat z angličtiny áčko (v současnosti mají takřka všichni B či C; neprojít je skoro nemožné, ale dosáhnout na A také).

Výuka "jazyků" by se mohla podstatně a zlepšit rozšířit výukou "v jazycích". Konkrétně si myslím, že velká část předmětů v magisterském studiu by mohla být vyučována v angličtině (především v teoretických a výzkumně založených zaměřeních, kde je budoucí práce absolventa v angličtině velmi pravděpodobná, ať už v komerční nebo vědecké sféře). Dále by bylo možné využít i "základního studia" v prvních letech bakalářského studia a vytvořit jeden kruh, kde by byla cvika anglicky (samozřejmě by si student takový kruh volil dobrovolně). Z takové změny by mohla profitovat škola, která by se tím podstatně otevřela zahraničním studentům a zároveň by z toho profitovali naši studenti získáním silného jazykového základu pro budoucí kariéru. Chápu, že v současnosti je takový nápad obtížně realizovatlený s ohledem na různé předpisy. Ale pokud chceme být v budoucnu "světovou" univerzitou, tak je podle mne takový vývoj téměř nutnou podmínkou.

Výuka jazyků na škole je katastrofální. Počínaje od angličtiny, kde hodnocení u pokročilé je metodou "gaussovo rozdělení studentů s maximem B/C", u mírně pokročilé je náročnejší získat zápočet jak u pokročilé, bez ohledu na úroveň studenta, až po francoužštinu, která je prostě peklo na zemi. Obzvláště u začátečníků, 5 semstrů 2x týdně je na trvalou psychickou ůjmu.

Naprosto mi uniká proč máme povinné DVA cizí jazyky! tohle si můžou dovolit možná tak nějaký huminitní školy, kde se jinak nic pořádného neučí a studenti mají času na rozdávání. Spíš než dva jazyky, se tady člověk nenaučí ani jeden pořádně. Proč se proboha "učit" jazyk, který v životě nevyužiju?! Chci se naučit angličtinu a to pořádně (aspoň 2-3 hodiny v týdnu a od 2. semestru) což současný systém umožnuje leda tak za přepokladu, že máte úroveň C1+/C2 a můžete ho rovnou přeskočit

Anglictina je moc obecna a lidi jsou nespravne rozdeleni, druhy povinny cizi jezyk je zbytecny a ubera hodne casu od relevantnich disciplin. mel by byt volitelny.

Obsluha knihovny je enormně milá!

Ocenil bych, kdyby bylo v knihovně k dispozici více elektronických knih. Zejména by se mi líbilo, kdyby bylo možné získat v elektronické podobě skripta. Jako student bych si i nadále půjčoval papírová skripta, neboť mají své nesporné výhody, nicméně ocenil bych, kdybych měl k dispozici i elektronickou verzi a nemusel bych pokaždé když jedu domů s sebou táhnout spoustu knih. Šikovná by byla elektronická verze i v případě, kdy jsem daný předmět již absolvoval, ale čas od času si potřebuji něco připomenout, nechci však kvůli tomu pokaždé chodit do knihovny. Rovněž by se zmenšily komplikace v případě, kdy je v knihovně nedostatek výtisků. Podobné výhody by měla i jiná elektronická literatura, nicméně u skript by podle mého vůbec nebyl problém získat jejich elektronické verze. Pochopitelně by záleželo na tom, jak by se na to tvářilo vydavatelství ČVUT, nicméně i to by zde mělo být zejména jako služba studentům a ne na tisku skript vydělávat za každou cenu. (Nakonec by úplně stačilo, kdyby vydavatelství ČVUT přestalo zakazovat autorům uveřejňovat na svých stránkách on-line verze skript. Řekl bych, že by nějakému výraznému poklesu tržeb ani nedošlo -- stejně si všichni skripta půjčují v knihovně.)

Žádné výhrady. Měl bych výhrady k funkčnosti studíjního oddělení, obzvláště pana proděkana pro výuku. ČVUT nabízí možnost mnoho zahraničních pobytů a stáží, je však těžké se tam dostat, ani ne kvůli náročnosti jazykových testů, ale pan proděkan "nemá rád takovéhle výjezdy" a spůsobuje problémy ohledně potvrzování předmětů, vybavování papírů a pod. Stejně komplikované je uznávání si předmětů po opakovaném přihlášení se na školu. Člověk zjistí až v půlce prosince, jaké předměty (které si mezitím musel zapsat) mu budou uznány, co může skomplikovat už tak dramatický boj o dostatek kreditů.

Myslím, že je nesmysl zakazovat ve studovně konzumaci jídla a nápojů. Počítače ve studovně na Břehovce jsou extrémně pomalé - prakticky nepoužitelné.

Bylo by dobré po vyhodnocení ankety ubeřejnit nějakou zprávu, ve které by vedení shrnulo opatření a důležité myšlenky, které z ankety vyplynuly, aby bylo vidět, že to bude mít nějaký dopad. Vyhodnocení připomínke k předmětům je hodně na daných vyučujících, ale na různé meziobeorvé návaznosti, obecné věci týkající se školy by vedení mohlo reagovat nějak konkrétněji a viditelněji.

Málo lidí ji vyplní, málo vyučujících si ji pročte. Avšak, pro další generace studentů je to velký přínos.

Nechápu, proč v anketě existují jakákoliv povinná pole. Často například nevím, co bych měl vyplnit o nějakém předmětu jako celku, protože k tomu zkrátka nemám co říct. Rovněž si dovedu představit, že student nechce známkovat přednášejícího, protože na přednášky vůbec nechodil (a to ne protože by byl přednášející špatný, ale třeba protože se to studentovi časově nehodilo).

Přál bych si, aby anketa přinášela přednášejícím a cvičícím zpětnou vazbu a aby si z ní tyhle osoby něco vzaly. Oceňuji již zrealizovanou možnost učitele vyjádřit se k hodnocení, neboť to čtenáři ankety poskytne občas i jiný, než studentský pohled na daný předmět. Občas mi přijde, že anketa není důsledně kontrolována, co se předmětů týče - nabízí přednášející, kteří předmět neučí, u předmětů bez cvičení a zápočtu jsem nucen vyplnit část týkající se cvičícího a podmínek zápočtu atp. chtělo by to trochu více kontrolovat a vylepšovat.

Z ankety by se neměly ztrácet příspěvky, což se v současné době děje a plno studentů to demotivuje, což se odráží v nízké vyplněnosti. Anketu by si povinně měli všichni pedagogové číst a zároveň by se jejími výsledky mělo zabývat vedení. Nejen pochválit ty, kteří mají nejlepší hodnocení, ale i požádat o vysvětlení ty, kteří dopadli velmi špatně. Až bude vidět, že má vedení o anketu zájem a že tato bezproblémově funguje, studenti ji budou vyplňovat; vždyť samozřejmě mají zájem na tom, aby se jejich škola zlepšila. Anketa by neměla nabízet možnost vyplnit cvičení u předmětů, které cvičení neměly. To pořád a pořád dělá. A proč se u každé slovní odpovědi objevuje zaškrtávací políčko "slovní odpověď"? Co se stane, když jej člověk nezaškrtne?

Zveřejňování slovních hodnocení by mělo být automatické a na základě žádosti učitele by mohlo být skryto, ne že je zveřejněno až po jeho souhlasu. Jak tomu bývalo dříve.

Anketa pro předměty na přfuk bohužel nefunguje, protože zřídka máme možnost hodnotit osobu, která nás skutečně daný předmět vyučovala. Často je v roli vyučujícího jen garant předmětu, kterého jsme ani nepotkali. Možná to je jeden z důvodů, proč většina studentů na KJCH anketu nevyplňuje.

Deziluzní

S postupem času si začínám myslet, že anketu nikdo nečte.

udělat zvlášť rozhraní, když předmět má pouze cvičení nebo pouze přdnášku, dost pak mate co vyplňovat u přednášejícího, když byl předmět veden formou cvičení.

Vyhodnoti se, ten co se nemusi zlepsovat dostane zlatou kridu a jinak se nic nezmeni, jako furt.

KOS eposkytuje možnost vyhledávat v sylabech předmětů, ani podle klíčových slov. Je tedy velmi složité najít předmět zabývající se danou problematikou.

Nechápu zmazání obsahu bakalářského studia. Kontrola zapsání také né vždy fungovala.

Ne. Kdyby to byl dobrý systém, mohla by mj. i anketa spolehlivě fungovat pod ním. Jedna drobnost za všechny: I když je zimní semestr, vždy je vše automaticky nastaveno na semestr letní, takže to uživatele stojí nějaké to překlikávání. Je také naprosto nepochopitelné, proč je při prohlížení vypsaných termínů potřeba nejprve v rolovací nabídce vybrat předmět a potom ještě kliknout na "Vybrat termíny". Je pomalý. Někteří zkoušející ho ani nevyužívají k vypisování termínů zkoušek a místo toho chtějí přihlašování mailem -- to svědčí o tom, jak nespokojeni s ním jsou takřka všichni jeho uživatelé. Slyšel jsem, že je velmi těžké jej využít třeba k tomu, nalézt studenty, kteří mají zapsaný váš předmět, a něco jim poslat.

Ne. Zlatý indexy, vlastně toto slovo neexistuje, tak zlaté "Výkazy o studiu".

Částečně. Každý druhý semestr řeším, že mi nějaký vyučující zapomněl zapsat zápočet, a to i v případech, kdy již mám zapsanou známku ze zkoušky. Myslím si, že by bylo vhodné minimálně doplnit podmínku, aby nešlo zapsat výsledek zkoušky, není-li již zapsán zápočet. Toto je jeden z důvodů, proč mám strach ze zrušení papírových indexů, protože mnoho předmětů má zakončení pouze "z".

Neni ocenena novinka, ze se nelze prihlasit na zkousku pokud nemate v kosu zapocet. Vyucujici vam stejne tu zkousku nezapise do KOSu/indexu jestli nemate zapocet v kose a indexe, k cemu je to ??