Studijní plány a sylaby FJFI ČVUT v Praze

-

Aktualizace dat: 25.11.2016

english

Bakalářské studiumJaderná chemie
1. ročník
předmět kód vyučující zs ls zs kr. ls kr.

Povinné předměty

Matematika 1, 201MAT12 Fučík 6 z 6 z 4 4
Předmět:Matematika 101MAT1Ing. Fučík Radek Ph.D.6 Z-4-
Anotace:Předmět seznamuje posluchače prvního semestru bakalářského studia se základy matematické analýzy funkce jedné reálné proměnné. Obsahuje úvod do diferenciálního a integrálního počtu, přičemž důraz je kladen zejména na aplikace v praktických úlohách.
Osnova:1. Funkce a jejich vlastnosti.
2. Limity funkcí.
3. Spojitost.
4. Pojem derivace, tečna ke grafu funkce, základní pravidla pro derivování, derivace vyšších řádů.
5. Věta o přírůstku funkce a její aplikace, lokální extrémy funkce, extrémy na množině, asymptoty, průběh funkce.
6. Primitivní funkce, substituce, metoda per partes. Určitý integrál, Newtonova a Riemannova definice, výpočet plochy. Primitivní funkce k trigonometrickým funkcím, střední hodnota integrálu.
7. Transcendentní funkce: definice logaritmu, jeho vlastnosti, exponenciála, hyperbolické a cyklometrické funkce, jejich derivace.
8. Aplikace určitého integrálu: délka grafu funkce, objem a povrch rotačních těles.
Osnova cvičení:1. Funkce a jejich vlastnosti: definiční obory, obory hodnot, inverzní funkce, absolutní hodnota, nerovnice, kvadratické nerovnice, grafy funkcí, skládání funkcí, polynomy, dělení polynomů.
2. Limity funkcí:limity základních funkcí, limity trigonometrických funkcí.
3. Spojitost: vyšetřování spojitosti funkcí z definice, určování typů nespojitostí.
4. Derivace funkce: počítání derivace dle definice, pravidla pro derivace základních funkcí, tečna ke grafu funkce, derivace vyšších řádů.
5. Věta o přírůstku funkce a její aplikace, konvexita, konkavita a inflexní bod, lokální a globální extrémy funkcí, asymptoty, průběh funkce.
6. Integrální počet: hledání primitivní funkce, metoda substituce, metoda per partes, pokročilé techniky integrace trigonometrických funkcí, určitý integrál, Newtonova formule.
7. Transcendentní funkce: definice logaritmu, jeho vlastnosti, exponenciála, hyperbolické a cyklometrické funkce, jejich derivace.
8. Aplikace určitého integrálu: plocha pod grafem funkce, délka grafu funkce, objem a povrch rotačních těles.
Cíle:Znalosti:
Elementární pojmy matematické analýzy týkající se diferenciálního a integrálního počtu reálné funkce jedné reálné proměnné.

Schopnosti:
Pochopení základních principů matematické logiky a matematické analýzy.
Požadavky:
Rozsah práce:
Kličová slova:Diferenciální počet, integrální počet, funkce jedné reálné proměnné, limita, extrémy funkce, průběh funkce.
Literatura:Povinná literatura:
[1] Calculus, One Variable, S.L.Salas, Einar Hille, John Wiley and Sons, New York, Chichester, Brisbane, Toronto, Singapore, 1990 (6th edition), ISBN 0-471-51749-6

Doporučená literatura:
[2] Gillman, McDowell: Matematická analýza, SNTL, Praha, 1983.
[3] Kluvánek, Mišík, Švec: Matematika 1,2,3, SVTL, Bratislava, 1959.
[4] Dontová: Matematika 1,2, ČVUT, Praha, 1988

Předmět:Matematika 201MAT2Ing. Fučík Radek Ph.D. / Ing. Tušek Matěj Ph.D.-6 Z-4
Anotace:Obsahem předmětu, který přímo navazuje na předmět Matematika 1, jsou pokročilé techniky integrace a zobecněný Riemannův integrál, úvod do křivek daných parametricky (speciálně v polárních souřadnicích), základní výklad o číselných posloupnostech, nekonečných řadách a konečně rozvoj funkce do mocninné (Taylorovy) řady a jeho aplikace.
Osnova:1. Techniky integrace.
2. Zobecněný Riemannův integrál, kritéria konvergence.
3. Kuželosečky: elipsa, hyperbola, parabola.
4. Polární souřadnice.
5. Parametricky zadané křivky: délka křivky, tečny ke křivce, plochy, objemy a povrchy rotačních těles.
6. Posloupnosti: limita posloupnosti, důležité limity, kritéria konvergence.
7. Řady, kritéria konvergence, absolutní a neabsolutní konvergence, řady se střídavými znaménky.
8. Mocninné řady. Derivování a integrování mocninných řad.
9. Taylorův polynom, Taylorova řada, rozvoje důležitých funkcí do mocninných řad.
Osnova cvičení:1. Pokročilé techniky integrace: integrály racionálních funkcí, parciální zlomky, integrace výrazů s trigonometrickými funkcemi.
2. Nevlastní Riemannův integrál: výpočet nevlastních integrálů, kritéria konvergence.
3. Kuželosečky: kružnice, elipsa, hyperbola, parabola, identifikace kuželoseček, popis kuželoseček pomocí vzdáleností bodů a vzdáleností bodu a přímky.
4. Polární souřadnice: transformace bodů a rovnic mezi kartézskými a polárními souřadnicemi.
5. Parametricky zadané křivky: délka křivky, tečny ke křivce, plochy, objemy a povrchy rotačních těles.
6. Vlastnosti množin: hledání suprema a infima.
7. Posloupnosti: limita posloupnosti, důležité limity, kritéria konvergence.
8. Nekonečné řady: kritéria konvergence, absolutní a neabsolutní konvergence, řady se střídavými znaménky.
9. Mocninné řady: obor konvergence, poloměr konvergence, derivování a integrování mocninných řad, sčítání číselných řad pomocí mocninných řad.
10. Taylorův polynom a Taylorova řada: rozvoje důležitých funkcí do mocninných řad.
Cíle:Znalosti:
Pokročilé integrační techniky, zobecněný Riemannův integrál, číselné posloupnosti, nekonečné a mocninné řady.

Schopnosti:
Pochopení základních principů matematické logiky a matematické analýzy. Schopnost rozvoje funkce do mocninné řady (Taylor).
Požadavky:Absolvování předmětu Matematika 1.
Rozsah práce:
Kličová slova:Diferenciální počet, integrální počet, funkce jedné reálné proměnné, číselné posloupnosti, nekonečné řady, mocninné řady, Taylorova řada.
Literatura:Povinná literatura:
[1] Calculus, One Variable, S.L.Salas, Einar Hille, John Wiley and Sons, New York, Chichester, Brisbane, Toronto, Singapore, 1990 (6th edition), ISBN 0-471-51749-6

Doporučená literatura:
[2] Gillman, McDowell: Matematická analýza, SNTL, Praha, 1983.
[3] Kluvánek, Mišík, Švec: Matematika 1,2,3, SVTL, Bratislava, 1959.
[4] Dontová: Matematika 1,2, ČVUT, Praha, 1988

Matematika, zkouška 1, 201MATZ12 Fučík - zk - zk 2 2
Předmět:Matematika, zkouška 101MATZ1Ing. Fučík Radek Ph.D.- ZK-2-
Anotace:Obsahem předmětu je zkouška k příslušnému předmětu dle studijního plánu.
Osnova:Obsahem předmětu je zkouška k příslušnému předmětu dle studijního plánu.
Osnova cvičení:
Cíle:Ověření znalostí a schopností v dané oblasti zkouškou.
Požadavky:
Rozsah práce:
Kličová slova:
Literatura:Literatura a další pomůcky jsou dány příslušným předmětem dle studijního plánu, k němuž se zkouška vztahuje.

Předmět:Matematika, zkouška 201MATZ2Ing. Fučík Radek Ph.D.-- ZK-2
Anotace:Obsahem předmětu je zkouška k příslušnému předmětu dle studijního plánu.
Osnova:Obsahem předmětu je zkouška k příslušnému předmětu dle studijního plánu.
Osnova cvičení:
Cíle:Ověření znalostí a schopností v dané oblasti zkouškou.
Požadavky:
Rozsah práce:
Kličová slova:
Literatura:Literatura a další pomůcky jsou dány příslušným předmětem dle studijního plánu, k němuž se zkouška vztahuje.

Mechanika02MECH Břeň, Štoll 4+2 z - - 4 -
Předmět:Mechanika02MECHRNDr. Břeň David Ph.D.4+2 Z-4-
Anotace:Fyzika jako přírodní věda, fyzikální veličiny a jednotky.
Kinematika hmotného bodu, základní druhy pohybů a jejich superpozice. Dynamika hmotného bodu, řešení pohybových rovnic jednorozměrných pohybů, úloha o pohybu v centrálním silovém poli, síly v neinerciálních vztažných soustavách. Mechanika soustavy hmotných bodů, úloha dvou těles, srážky částic. Mechanika tuhého tělesa, rotace. Základy mechaniky kontinua, pohyb pružných těles, kapalin a plynů. Zvuk.
Osnova:1.Kinematika. Zrychlení tečné a normálové. Skládání pohybů.
2.Newtonovy zákony, síla, impuls, práce, výkon, energie.
3.Jednorozměrný pohyb. Harmonický oscilátor.
4.Rezonance. Matematické kyvadlo.
5.Pohyb v centrálním poli. Keplerova úloha.
6.Neinerciální soustava, setrvačné síly.
7.Věty impulsové, zákony zachování.
8.Úloha dvou těles, srážky částic a rozptyl.
9.Tuhé těleso, moment setrvačnosti.
10.Setrvačníky, Eulerovy rovnice
11.Základy mechaniky kontinua.
12.Pružnost, Hookeův zákon.
13.Rovnováha a pohyb tekutin, šíření zvuku.
Osnova cvičení:Procvičování příkladů na téma:
1.Kinematika. Zrychlení tečné a normálové. Skládání pohybů.
2.Newtonovy zákony, síla, impuls, práce, výkon, energie.
3.Jednorozměrný pohyb. Harmonický oscilátor.
4.Rezonance. Matematické kyvadlo.
5.Pohyb v centrálním poli. Keplerova úloha.
6.Neinerciální soustava, setrvačné síly.
7.Věty impulsové, zákony zachování.
8.Úloha dvou těles, srážky částic a rozptyl.
9.Tuhé těleso, moment setrvačnosti.
10.Setrvačníky, Eulerovy rovnice
11.Základy mechaniky kontinua.
12.Pružnost, Hookeův zákon.
13.Rovnováha a pohyb tekutin, šíření zvuku.
Cíle:Znalosti:
Naučit se základy mechaniky, řešit jednoduché pohybové rovnice.

Schopnosti:
Řešení jednoduchých pohybových rovnic a fyzikálních úloh z oblasti mechaniky hmotného bodu i soustavy hm. bodů
Požadavky:Znalosti na úrovni středoškolské matematiky a fyziky.
Rozsah práce:
Kličová slova:Mechanika
Literatura:Povinná literatura:
[1] I. Štoll, Mechanika. ČVUT, Praha 2003

Doporučená literatura:
[2] Kvasnica et al.: Mechanika. Academia, Praha 1988
[3] J. Kvasnica: Matematický aparát fyziky, Academia, Praha 1997

Mechanika, zkouška02MECHZ Břeň, Štoll - zk - - 2 -
Předmět:Mechanika - zkouška02MECHZRNDr. Břeň David Ph.D.- ZK-2-
Anotace:Osahem předmětu je zkouška z příslušného předmětu dle studijního plánu.
Osnova:Obsahem předmětu je zkouška z příslušného předmětu dle studijního plánu.
Osnova cvičení:
Cíle:Ověření znalostí a schopností v dané oblasti zkouškou.
Požadavky:
Rozsah práce:
Kličová slova:
Literatura:Literatura a další pomůcky jsou dány příslušným předmětem dle studijního plánu, k němuž se zkouška vztahuje.

Elektřina a magnetismus02ELMA Chadzitaskos - - 4+2 z,zk - 6
Předmět:Elektřina a magnetismus02ELMAprof. Ing. Chadzitaskos Goce CSc.-4+2 Z,ZK-6
Anotace:Elektrostatika bodových a spojitě rozložených nábojů, vodičů a dielektrik, stacionární elektrický proud. Relativistická mechanika. Vlastnosti elektrického a magnetického pole, elektromagnetická indukce a elektromagnetické pole, elektrické a magnetické vlastnosti látek. Maxwellovy rovnice.
Osnova:1. Elektrostatika, úvod, Coulombův zákon, energie soustavy nábojů, pole
2. Gaussův zákon, potenciál, parciální derivace
3. Gradient, divergence,rotace
4. Multipólový rozvoj, dipól, vektor polarizace
5. Vodiče a dielektrika
6. Stacionární elektrické pole, vodivost, klasická teorie vodivosti
7. Základy speciální teorie relativity, Einsteinův princip, Lorentzovy transformace
8. Relativistická hmotnost a hybnost
9. Síly mezi pohybujícími se náboji.
10. Biotův Savartův zákon, transformace E,B, vektorový potenciál
11. Magnetický dipól, magnetizace, magnetika.
12. Hallův jev, elektromagnetická indukce
13. Přechodové jevy, RLC obvody
14. Maxwellovy rovnice
Osnova cvičení:1. Elektrostatika, úvod, Coulombův zákon, energie soustavy nábojů, pole
2. Gaussův zákon, potenciál, parciální derivace
3. Gradient, divergence,rotace
4. Multipólový rozvoj, dipól, vektor polarizace
5. Vodiče a dielektrika
6. Stacionární elektrické pole, vodivost, klasická teorie vodivosti
7. Základy speciální teorie relativity, Einsteinův princip, Lorentzovy transformace
8. Relativistická hmotnost a hybnost
9. Síly mezi pohybujícími se náboji.
10. Biotův Savartův zákon, transformace E,B, vektorový potenciál
11. Magnetický dipól, magnetizace, magnetika.
12. Hallův jev, elektromagnetická indukce
13. Přechodové jevy, RLC obvody
14. Maxwellovy rovnice
Cíle:Znalosti:
Základy elektřiny a magnetismu.

Schopnosti:
Výpočet úloh z elektřiny a magnetismu.
Požadavky:
Rozsah práce:
Kličová slova:Fyzika, elektřina, magnetismus, speciální relativita
Literatura:Povinná literatura:
[1] I. Štoll: Elektřina a megnetimus, ČVUT Praha 2003
[2] B. Sedlák, I. Štoll: Elektřina a megnetimus, Academia Praha 2002

Doporučená literatura:
[3] Paul A. Tipler: Physics I, II. Worth Publisher, 1976.

Obecná chemie15OCH Motl 5+2 z,zk - - 6 -
Předmět:Obecná chemie15OCHIng. Motl Alois CSc.5+2 Z,ZK-6-
Anotace:Chemie, základní pojmy, typy látek, strukturní jednotky látek, koncentrace, chemické reakce a rovnice, stechiometrické výpočty, periodická soustava prvků, stavba atomů a molekul, chemická vazba, skupenské stavy, chemická thermodynamika, stavové funkce, standardní stavy, vratný a nevratný děj, 1. věta thermodynamická, thermochemie, 2. věta thermodynamická, entropie, Gibbsova funkce, fázové a chemické rovnováhy, elektrochemie, iontové rovnováhy, výpočty rovnovážných stavů, základy reakční kinetiky v homogenních soustavách, kinetické rovnice a jejich aplikace.
Osnova:1. Chemie a její disciplíny, děj jako přenos hmoty a energie, chemické reakce, klasifikace látek. Strukturní jednotky látek a jejich hmotnost, látkové množství, mol, molární veličiny, použití při stechiometrických výpočtech.
2. Chemická nomenklatura, chemické vzorce. Elektronegativita, souvislost s chemickými vlastnostmi prvků, oxidační číslo, formální náboj atomu .
3. Složení soustav, koncentrace, koncentrační veličiny, koncentrační výpočty. Klasifikace chemických reakcí, práce s chemickými rovnicemi, stechiometrické výpočty.
4. Stavba atomů: Kvantový a vlnově mechanický model atomu, typy atomových orbitalů, výstavba elektronových obalů, valenční elektrony, periodická soustava prvků.
5. Stavba molekul: Chemická vazba, její podstata a parametry. Vlnově mechanický model vazby, molekulové orbitaly, aplikace na biatomické molekuly.
6. Ideální plyny a jejich směsi, stavová rovnice, parciální tlaky a parciální objemy, Ostwaldův zákon, použití k výpočtům.
7. Reálné plyny, Van der Waalsova rovnice, kritický stav látky, souvislost plynného, kapalného a tuhého skupenství, chemická vazba v kapalných a tuhých látkách.
8. Chemická thermodynamika, thermodynamický popis stavu soustavy, vnitřní energie, enthalpie, 1. věta thermodynamická, děj jako změna stavu, vratný a nevratný děj na příkladu isothermické změny objemu ideálního plynu. Aplikace 1. věty, reakční tepla a tepla fázových přeměn, thermochemické výpočty.
9. Thermická a statistická koncepce entropie, 2. věta thermodynamická, Gibbsova funkce. Podmínky ustavení thermodynamické rovnováhy, fázové a chemické rovnováhy, jejich charakteristika a kvantitativní popis.
10. Zvratná reakce, chemické rovnováhy, vyjádření thermodynamické aktivity složek, rovnovážná konstanta reakce, Guldbergův?Waagův zákon, použití k výpočtu rovnovážného složení. Reakční kvocient, rozhodnutí o směru průběhu reakce, Le Chatelierův princip, jeho aplikace, ovlivnění rovnovážného složení soustavy.
11. Rovnováhy v roztocích elektrolytů, iontový součin a autodisociace vody, kyseliny a zásady v pojetí Brönsteda a Lowryho, výpočty pH roztoků silných kyselin (zásad) bez a se zápočtem autoionizace vody. Slabé kyseliny (zásady), výpočty pH jejich roztoků bez a se zápočtem autoionizace vody. Roztoky solí, hydrolýza, rovnovážný stupeň hydrolýzy, výpočty pH roztoků hydrolyzujících solí.
12. Směsi silných a slabých kyselin (zásad), směsi silná kyselina ? slabá kyselina (silná zásada ? slabá zásada), pufry, výpočty pH. Vícesytné kyseliny (zásady), výpočty pH, rovnováhy v roztocích málo rozpustných elektrolytů, součin rozpustnosti, jeho vztah k molární rozpustnosti.
13. Rychlost chemické reakce, diferenciální kinetická rovnice, řád reakce, rychlostní konstanta, Arrheniův vztah, aktivační energie. Integrace kinetických rovnic, závislost složení reakční směsi na čase.
14. Reakce prvního řádu a jejich některé soustavy, analogie se vztahy popisujícími kinetiku radioaktivních přeměn různých soustav radionuklidů. Kinetický popis vybraných soustav o více reaktantech a reakcích vyšších řádů.
Osnova cvičení:1. Užití základních veličin (látkové množství, molární hmotnost, molární objem) v chemických výpočtech.
2. Elektronegativita, oxidační číslo a jeho určení.
3. Chemická nomenklatura, typy chemických vzorců, jejich tvorba.
4. Koncentrační veličiny, koncentrační výpočty.
5. Úprava chemických rovnic, jejich užití ke stechiometrickým výpočtům, kombinování chemických rovnic a jeho význam.
6. Určování elektronové konfigurace volných atomů prvků, periodická soustava a skupinové trendy chemických vlastností prvků.
7. Chemické vazby ?, ?, a ?, vývoj strukturních elektronových vzorců dvouatomových molekul na základě teorie molekulových orbitalů. Možnosti její aplikace na víceatomové molekuly.
8. Plynné skupenství, užití stavové rovnice ideálního plynu, směsi plynů, parciální tlak a parciální objem složky směsi, užití k výpočtům.
9. Aplikace 1. věty thermodynamické, thermochemické zákony a výpočty.
10. Chemické a fázové rovnováhy, výpočty rovnovážného složení soustav.
11. Rovnováhy v roztocích elektrolytů: výpočty pH roztoků silných kyselin (zásad) bez a se zápočtem autoionizace vody, výpočty pH roztoků slabých kyselin (zásad) bez a se zápočtem autoionizace vody.
12. Výpočty pH směsí kyselin, zásad a roztoků hydrolyzujících solí.
13. Výpočty na základě součinu rozpustnosti.
14. Základy reakční kinetiky, výpočty z integrovaných kinetických rovnic.
15. Výpočty vycházející z Arrheniova vztahu.
Cíle:Předmět podává přehled základních principů společných všem chemickým disciplinám, čímž umožňuje zejména posluchačům prvních ročníků chemických oborů efektivněji sledovat specializované chemické kurzy.
Požadavky:Znalost chemie na úrovni střední školy.
Rozsah práce:Kontrolou práce studenta je zkouška na konci semestru. Přístup ke zkoušce je podmíněn získáním zápočtu z cvičení z obecné chemie.
Kličová slova:
Literatura:Povinná literatura:
1. Klikorka, J., Hájek, B., Votinský, J.: Obecná a anorganická chemie, SNTL / ALFA, Praha / Bratislava, 1985
2. Motl, A.: Výpočty pro jaderné chemiky ? Obecná chemie, skriptum, vydavatelství ČVUT, Praha, 2000
3. Mička, Z., Havlíček, D., Lukeš, I., Mosinger, J., Vojtíšek, P.: Základní pojmy, příklady a otázky z anorganické chemie, skriptum, vydavatelství UK, Karolinum, Praha, 1998
4. Flemr, V., Holečková, E.: Úlohy z názvosloví a chemických výpočtů v anorganické chemii, skriptum, VŠCHT, Praha, 1996
Doporučená literatura:
1. Chang, R.: Chemistry, ninth edition, McGraw-Hill, New York, 2007
2. Zumdahl, S.: Chemical Principles, D. C. Heath and Company, Canada, USA,1992
3. Vacík, J.: Obecná chemie, Státní pedagogické nakladatelství Praha, 1986
4. Brdička, R., Kalousek, M., Schütz, A.: Úvod do fyzikální chemie, druhé vydání, SNTL / ALFA, Praha / Bratislava, 1972
5. Hájek, B.: Příklady z obecné a anorganické chemie, SNTL / ALFA, Praha / Bratislava, 1971
6. Dickerson, R., Gray, H., Haight, G.: Chemical Principles, 3.vydání, The Benjamin Cummings Publishing Company, Inc., Menlo Park, California, 1979
7. Campbell, J.: Chemical Systems, W. H. Freeman and Company, San Francisco, 1970

Anorganická chemie 115ANCH1 Kotek 3+2 z,zk - - 5 -
Předmět:Anorganická chemie 115ANCH1doc. RNDr. Kotek Jan Ph.D3+2 Z,ZK-5-
Anotace:V úvodní části kurzu jsou vysvětleny základní vlastnosti atomů a souvislost struktury elektronových obalů s chemickou reaktivitou prvků. Dále je na základě vlnové mechaniky vysvětlena podstata chemické vazby a její důsledky pro strukturu a tvar molekul. Následuje výklad chemické vazby v kapalných a tuhých látkách včetně základů krystalochemie. Závěr je věnován hlavním typům chemických reakcí.
Osnova:1.Struktura atomu a molekul.
2.Elektronová struktura atomů, chemická vazba.
3.Molekulové orbitaly diatomických a polyatomických molekul.
4.Tvar molekul a symetrie molekul.
5.Krystaly.
6.Vazba v iontových sloučeninách.
7.Geometrie a krystalové mřížky, bodové a prostorové grupy.
8.Základní strukturní typy krystalů.
9.Roztoky a reakce.
10.Rozpustnost.
11.Základní typy reakcí - srážení.
12.Acido-basické reakce.
13.Redoxní a radikálové reakce.
Osnova cvičení:1. stavba atomu (elektronová konfigurace, anomálie)
2. názvosloví (halogenidy, pseudohalogenidy, polythioničitany, polythionany, organické deriváty kyselin fosforu, komplexní sloučeniny)
3. tvary molekul (hybridizace, VSEPR, molekulové orbitaly)
4. bodové grupy a prvky symetrie (hledání prvků a operace symetrie, rovina, osa a střed symetrie, symbolika prostorových grup)
5. krystalografie (elementární buňka, centrace buňky)
6. chemické výpočty (molalita, koncentrace, hmotnostní zlomek, výpočty složení slitin)
Cíle:V kurzu anorganické chemie získají posluchači znalosti základních pojmů.
Absolventi kursu získají schopnost porozumět pokročilým přednáškám ze specializovaných oblastí chemie.
Požadavky:Znalosti chemie na úrovni absolventa gymnázia.
Rozsah práce:Individuální práce zadávány nejsou, kontrolou práce studenta je zkouška na konci semestru.
Kličová slova:
Literatura:Povinná literatura:
1. Mička Z., Lukeš I.: Teoretické základy anorganické chemie. Karolinum, Praha 2007.
2. Lukeš I., Mička Z.: Anorganická chemie II - Systematická část. Karolinum, Praha 1998.
3. Mička Z., Havlíček D., Lukeš I., Mossinger J., Vojtíšek P.: Základní pojmy,
příklady a otázky z anorganické chemie. Karolinum Praha 1998.
Doporučená literatura:
4. Shriver D.F., Atkins P.W., Langford C.H.: Inorganic Chemistry, Oxford
University Press, 1994.
5. Greenwood N.N., Earnshaw A.: Chemie prvků, Informatorium, Praha,1993

Anorganická chemie 215ANCH2 Štěpnička - - 3+2 z,zk - 5
Předmět:Anorganická chemie 215ANCH2doc.RNDr. Štěpnička Petr Ph.D.-3+2 Z,ZK-5
Anotace:První část kurzu je věnována systematické chemii prvků. Pojednává o vlastnostech prvků hlavních a vedlejších skupin, jakož i o koordinačních sloučeninách. Vybrané kapitoly tvoří náplň druhé části kurzu, která se zabývá katalýzou, organometalickými sloučeninami, procesy, jichž se účastní ionty kovů v biologickém prostředí a chemií tuhých látek.
Osnova:1. Systematická chemie prvků.
2. Prvky hlavních skupin. Vodík, kyslík.
3. Vzácné plyny, halogeny.
4. Skupiny VIb(16), Vb(15), IVb(14).
5. Skupiny IIIb(13), IIa(2) a Ia(1).
6. Přechodné prvky a koordinační sloučeniny.
7. Teorie ligandového pole.
8. Prvky první přechodné řady.
9. Prvky druhé a třetí přechodné řady.
10. Lanthanoidy a aktinoidy.
11. Katalýza, organometalické sloučeniny.
12. Ionty kovů v biologickém prostředí, chemie pevné fáze.
Osnova cvičení:1. V.A skupina
2. IV.A skupina
3. III.A skupina
4. s kovy - I. a II. A
5. d-prvky (typy komplexů, elektronové konfigurace, vlastnosti, barevnost, vlastnosti a reakce vybraných důležitých prvků)
6. lanthanoidy
7. aktinoidy
Cíle:Znalosti:
V kurzu anorganické chemie získají posluchači znalost systematické chemie prvků.

Schopnosti:
Absolventi kurzu získají schopnost porozumět pokročilým přednáškám ze specializovaných oblastí chemie.
Požadavky:Znalosti chemie na úrovni absolventa gymnázia. Absolvování předmětu Chemie anorganická 1.
Rozsah práce:Individuální práce zadávány nejsou, kontrolou práce studenta je zkouška na konci semestru.
Kličová slova:
Literatura:Povinná literatura:
[1] Mička Z., Lukeš I.: Teoretické základy anorganické chemie. Karolinum, Praha 2007.
[2] Lukeš I., Mička Z.: Anorganická chemie II - Systematická část. Karolinum, Praha 1998.
[3] Mička Z., Havlíček D., Lukeš I., Mossinger J., Vojtíšek P.: Základní pojmy,
příklady a otázky z anorganické chemie. Karolinum Praha 1998.

Doporučená literatura:
[4] Shriver D.F., Atkins P.W., Langford C.H.: Inorganic Chemistry, Oxford
University Press, 1994.
[5] Greenwood N.N., Earnshaw A.: Chemie prvků, Informatorium, Praha 1993.

Organická chemie 115ORC1 Kozempel, Smrček - - 2+2 z,zk - 4
Předmět:Organická chemie 115ORC1doc. Ing. Smrček Stanislav CSc.-2+2 Z,ZK-4
Anotace:Struktura organických sloučenin, vlastnosti kovalentní vazby, reakce na kovalentní vazbě. Uhlíkatý skelet a funkční skupiny. Názvosloví organických sloučenin, třídění a hlavní skupiny organických sloučenin. Prostorové struktury organických sloučenin, isomery, konfigurace a konformace, chiralita, diastereomerní sloučeniny. Elektronické efekty. intermediáty, karbokationty, karbanionty, karbeny, radikály. Mechanismy reakcí: nukleofilní a elektrofilní substituce, radikálová a elektrofilní adice, synchronní adice, cis- a trans- eliminace, oxidace a redukce. Reakce budující uhlíkatý skelet. Chemie alkanů a cykloaklanů, alkenů, arenů, halogenderivátů, základů organokovových sloučenin, alkoholů a etherů, sloučenin dusíku, síry, fosforu, křemíku a dalších prvků, karbonylových sloučenin
Osnova:1. Úvod organické chemie, strukturní teorie, hlavní skupiny organických sloučenin, základy nomenklatury.
2. Vazby v organických sloučeninách, elektronové efekty, izomerie, rezonance, konformace, konfigurace, chiralita.
3. Alkany a cykloaklany ? názvosloví, struktura, příprava, reaktivita.
4. Alkeny, cykloalkeny, polyeny, alkiny ? názvosloví, struktura, příprava, reaktivita.
5. Areny, teorie aromaticity, názvosloví, struktura, příprava, reaktivita.
6. Halogenderiváty ? názvosloví, struktura, příprava, reaktivita. Organokovové sloučeniny.
7. Alkoholy a Ethery, strukrura, příprava, reaktivita.
8. Sulfidy, další sloučeniny síry, sloučeniny fosforu, křemíku a dalších prvků ? názvosloví, struktura, příprava, reaktivita, využití.
9. Nitrolátky a aminy ? názvosloví, struktura, vlastnosti, příprava, použití.
10. Aminy ? reaktivita, reakce aminů jako bazí a nukleofilů, diazosloučeniny a jejich reakce.
11. Karbonylové sloučeniny, struktura karbonylu, centra reaktivity, základní reakce karbonylové funkce.
12. Aldehydy a ketony ? názvosloví, struktura, příprava, reaktivita, adice karbaniontů, kondenzační reakce.
Osnova cvičení:1. Nomenklatura organických sloučenin
2. Struktura org. látek, zápis, modely, izomerie
3. Základní mechanizmy reakcí
4. Základy organické syntézy
5. Reakce alkenů, alkinů
6. Reakce a příprava halogenderivátů
7. Reakce a příprava alkoholů a sulfidů
8. Reakce a příprava organokovových sloučenin
9. Reakce a příprava amino-, nitro- a diazo- sloučenin
10. Kondenzační reakce a příprava karbonylových sloučenin
Cíle:Znalosti:
V kurzu organické chemie 1 získají posluchači znalosti základních pojmů z oblasti struktury, názvosloví organických sloučenin a mechanismů reakcí. Dále získají přehled o chemii alkanů a cykloaklanů, alkenů, arenů, halogenderivátů, základů organokovových sloučenin, alkoholů a etherů, sloučenin dusíku, síry, fosforu, křemíku a dalších prvků, karbonylových sloučenin ? jejich názvosloví, strukturu, přípravu, reaktivitu a využití.
Schopnosti:
Absolventi kurzu získají schopnost porozumět pokročilým přednáškám ze specializovaných oblastí organické chemie.
Požadavky:Zkouška je kombinovaná písemná a ústní, pro postup do ústní části je vyžadována 60% úspěšnost v písemném testu.
Pro získání zápočtu je nutno absolvovat dva písemné testy v průběhu semestru s výsledkem minimálně 60%. Termíny testů budou oznámeny na začátku kurzu.
Rozsah práce:Individuální práce studentů nejsou zadávány.
Kličová slova:
Literatura:Povinná literatura:
1. Svoboda J. Organická chemie I. skripta VŠCHT v Praze 2007, ISBN 9788070805619.
2. Smrček S., Kozempel J. Prezentace k přednášce z organické chemie, obsah přednášek v PP, bude umístěno na webu FJFI.

Doporučená literatura:
1. John Mc Murry Organická chemie, Akademické nakladatelství, VUTIUM 2007, ISBN 8021432918.
2. Fikr J, Kahovec J. Názvosloví organické chemie, Rubico Praha 2002, ISBN8085839717.
3. Lewis D.E. Organic Chemistry ? a Modern Perspective, Times Mirror Education Group, Inc. Dubunque 1996, ISBN0697350916.

Analytická chemie 115ANAL1 Opekar - - 3+2 z - 5
Předmět:Analytická chemie 115ANAL1prof. RNDr. Opekar František CSc.-3+2 Z-5
Anotace:Definice analytické chemie, základní pojmy. Základní analytické operace: vzorkování, rozpouštění a rozklady, eliminace interferentů (maskování, extrakce, separace na ionexech). Příprava roztoků. Kvalitativní analýza anorganických a organických látek (elementární analýza, MS, NMR). Nedestruktivní metody kvantitativní analýzy (aktivační analýza). Chemické metody analýzy (vážková a odměrná analýza).
Osnova:1. Úvod, úkoly a metody analytické chemie, schema analytického postupu.
2. Vzorkování a úprava vzorku.
3. Srážecí reakce, součin rozpustnosti, faktory ovlivňující rozpustnost.
4. Klasické (chemické) metody analýzy.
5. Vážková analýza.
6. Hodnocení výsledků, statistické zpracování dat.
7. Srážecí titrace, titrační křivka, indikace konce titrace.
8. Komplexotvorné reakce, konstanta stability, ovlivnění stability komplexů.
9. Chelatometrické titrace, titrační křivka, indikace konce titrace.
10. Kvalitativní analýza kationtů a aniontů, využití srážecích a komplexotvorných reakcí
11. k dělení a důkazům iontů.
12. Acidobazické reakce, kyseliny, zásady, aciditní funkce, soli, hydrolýza solí, pufry, acidobazické indikátory.
13. Acidobazické titrace, titrační křivky, stanovení silných a slabých kyselin a zásad a solí. Acidobazické reakce v nevodných prostředích.
Osnova cvičení:1. Příprava roztoků, výpočty koncentrací, ředění a směšování.
2. Srážecí rovnováhy. Srážecí titrace a stechiometrie.
3. Gravimetrická stechiometrie.
4. Komplexotvorné rovnováhy. Komplexotvorné titrace a stechiometrie.
5. Princip úloh z praktika z analytické chemie, které využívají srážecí rovnováhy a stechiometrii. Argentometrické stanovení směsi jodidu a chloridu draselného. Potenciometrická titrační křivka. Důkazové srážecí reakce v kvalitativní analýze.
6. Princip úloh z praktika z analytické chemie, které využívají komplexotvorné rovnováhy a stechiometrii. Chelatometrické stanovení kationtů ve směsi s využitím maskování. Využití barevných komplexů analytů při spektrofotometrickém stanovení. Důkazové komplexotvorné reakce v kvalitativní analýze.
7. Princip úloh z praktika z analytické chemie, které využívají acidobazické rovnováhy a stechiometrii. Alkalimetrie a acidimetrie. Standardizace odměrných roztoků. Katexy a extrakce iontů na pevné fázi.
8. Princip úloh z praktika z analytické chemie, které využívají redoxní rovnováhy a stechiometrii. Použití odměrných roztoků jódu a thiosíranu sodného v jodometrii. Manganometrické stanovení železnatých iontů. Potenciometrická titrační křivka. Důkazové redoxní reakce v kvalitativní analýze.
9. Princip coulometrické titrace jako úlohy z praktika z analytické chemie. Faradayovy zákony. Výpočet množství analytu z prošlého elektrického náboje. Potenciometrie s iontově selektivní elektrodou. Referentní a měrné elektrody. Iontově selektivní elektrody.
10. Princip molekulové spektrofotometrie jako úlohy z praktika z analytické chemie. Lambertův-Beerův zákon. Konstrukce kalibrační přímky a výpočet zastoupení analytu ve vzorku. Princip plynové chromatografie jako úlohy z praktika z analytické chemie. Vyhodnocování chromatogramu a výpočet základních chromatografických veličin.
11. Statistické vyhodnocení a zpracování analytických výsledků.
Cíle:Znalosti:
V kurzu analytické chemie získají posluchači znalosti základních pojmů a principů z oblasti analytické chemie.

Schopnosti:
Absolventi kurzu získají schopnost samostatně volit optimální analytickou techniku pro konkrétní problém.
Požadavky:Znalosti na úrovni základního kurzu obecné chemie.
Rozsah práce:Individuální práce zadávány nejsou, kontrolou práce studenta je zkouška na konci semestru.
Kličová slova:
Literatura:Povinná literatura:
[1] Opekar F., Jelínek I., Rychlovský P. a Plzák Z.: Základní analytická chemie, UK-Karolinum, Praha, 2002 (skripta).
[2] Garaj J., Bustin D., Hladký Z.: Analytická chémia, ALFA/SNTL, Bratislava/Praha, 1987.

Doporučená literatura:
[3] Skoog D.A., West D.M., Holler F.J.: Fundamentals of Analytical Chemistry (6. edition), Saunders College Publishing, 1992 (ISBN 0-03-075397-X).
[4] Vláčil F. a kolektiv: Příklady z chemické a instrumentální analýzy, SNTL Praha, 1978.

Dějiny fyziky 102DEF1 Jex 2+0 z - - 2 -
Předmět:Dějiny fyziky 102DEF1prof. Ing. Jex Igor DrSc.2+0 Z-2-
Anotace:Fyzika a její místo mezi ostatními vědami. Vztah člověka a přírody. Přírodní vědy ve starém Orientě a Řecku, řečtí přírodní filozofové, Aristoteles. Helénistická fyzika, Archimedes. Arabská věda, věda ve středověké Evropě. Renesanční věda - da Vinci, Giordano Bruno. Koperník, Kepler, Galileo, Huygens. Vznik fyziky jako experimentální vědy. Newton a jeho dílo.
Osnova:1. Fyzika a její místo mezi ostatními vědami, vztah člověka a přírody
2. Původ člověka, myšlení a kultury
3. Věda starého Orientu, Egypta, Indie a Číny
4. Řecká přírodní filosofie, atomisté
5. Aristotelova fyzika
6. Fyzika v období helénismu, Archimedes
7. Arabská věda
8. Věda ve středověké Evropě
9. Koperník a heliocentrismus
10. Fyzika v období renesance
11. Kepler a Galilei
12. Vědecká revoluce v 17. století
13. Newton a vznik klasické mechaniky
Osnova cvičení:
Cíle:Znalosti:
Získat ucelený pohled na vznik fyzikálního myšlení a poznatků, jak se vyvíjely od nejstarších počátků až do začátku novověku. Vědět, jak došlo k oddělení logického, matematicky podloženého výkladu přírody od původních mytologických představ a zdůraznit příspěvek národů starého Orientu a antického Řecka. Ukázat, jak vývoj vědy a techniky v průběhu evropského středověku vyústil v experimentálně podloženou vědeckou revoluci, která otevřela cestu k naší dnešní technické civilizaci.

Schopnosti:
Podle stupně zájmu rozšiřovat své znalosti dalším studiem literatury, dokázat se v ní orientovat a být schopen připravit pojednání na vybrané téma z historie tohoto období fyziky.
Požadavky:Požadavky:
Obecná znalost dějin lidstva a základních zákonů fyziky na středoškolské úrovni.
Rozsah práce:
Kličová slova:Historie, fyzika, antika, středověk
Literatura:Povinná literatura:
[1] I. Štoll: Dějiny fyziky, Praha, Prometheus 2009.
[2] I. Kraus: Fyzika od Thaleta k Newtonovi, Praha, Academia 2007.

Doporučená literatura:
[3] Aristoteles: Fyzika, Praha, P. Rezek 1996
[4] Zlomky předsokratovských myslitelů, Praha, NČSAV 1962.
[5] Řečtí atomisté. Svoboda, Praha 1980.
[6] Lucretius: O přírodě, Praha, Svoboda 1971.
[7] Z. Horský: Kepler v Praze, Praha, Mladá fronta 1980.
[8] V. Malíšek: Co víte o dějinách fyziky, Praha, Horozonz 1996.
[9] R. Zajac, J. Šebesta: Historické pramene súčasnej fyziky, Bratislava, Alfa 1990..

Laboratorní technika15LABT Kotek 0+4 z - - 3 -
Předmět:Laboratorní technika15LABTdoc. RNDr. Kotek Jan Ph.D.0+4 Z-3-
Anotace:Jedná se o základní praktikum pro posluchače oborů "Chemie v přírodních vědách", "Chemie se zaměřením na vzdělávání - jednooborové studium" (jednooborové učitelství chemie), a odborných biologických oborů. Praktikum sjednocuje a doplňuje laboratorní návyky a dovednosti ze středoškolské výuky a je přípravou ke všem následujícím laboratorním cvičením. Po absolvování praktika studenti ovládají základní laboratorní dovednosti včetně obsluhy nejčastěji používaných přístrojů (pH-metr, UV-Vis spektrometr, rotační vakuová odparka), jsou vzděláni v oblasti bezpečnosti práce a mají základní informace o zpracování výsledků a správném vedení laboratorních protokolů. Praktikum probíhá jednou týdně v bloku čtyř vyučovacích hodin; posluchači pracují ve dvojicích podle předem daného rozpisu tak, že během semestru každá dvojice absolvuje celkem (všech) 10 úloh. Úlohy přitom zahrnují měření vlastností neznámých vzorků, syntetické a čistící operace a základní analytické postupy.
Osnova:
Osnova cvičení:Seznam prováděných úloh

1. Příprava glycinu
2. Stanovení disociační konstanty kyseliny octové
3. Elektrolytická preparace a elektrogravimetrie
4. Příprava komplexů I
5. Příprava komplexů II
6. Příprava pentylesteru kyseliny octové
7. Stanovení rozdělovacího koeficientu jódu
8. Příprava barevných pigmentů
9. Rektifikace a práce s plyny
10. Spektrofotometrické stanovení součinu rozpustnosti
Cíle:Znalosti:
Kurz sjednocuje a doplňuje laboratorní návyky a dovednosti ze středoškolské výuky.

Schopnosti:
Absolventi kurzu získají schopnost úspěšně absolvovat následující laboratorní cvičení
Požadavky:Znalosti chemie na úrovni absolventa gymnázia.
Rozsah práce:Z praktických úloh studenti vypracovávají protokoly, které jsou na závěr praktika ohodnoceny.
Kličová slova:
Literatura:Povinná literatura:
[1] Jan Kotek: Laboratorní technika, Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, Praha 2007

Anorganické praktikum15ANP Kubíček - - 9 dní z - 4
Předmět:Anorganické praktikum15ANPRNDr. Kubíček Vojtěch Ph.D.-9 dní Z-4
Anotace:Základní praktické cvičení pojednávající o syntéze a charakterizaci
anorganických sloučenin. Studenti se seznamují s přípravou anorganických látek
reakcemi acidobazickými, redoxními, komplexotvornými a s procesy na suché cestě.
Osnova:
Osnova cvičení:1. Úvod. Přehled zařízení, nádobí a vybavení v laboratoři. Zábrusové nádobí a práce s ním, sestavování aparatur. Práce se sklem.
2. Chemické výpočty. Vyjadřování koncentrací, výpočty z chemických rovnic, příprava a ředění roztoků.
3. Bezpečnostní opatření pro práci v laboratořích. Přehled nebezpečných látek. Zásady první pomoci při nehodě v laboratoři.
4. Acidobazické reakce. Příprava solí anorganických kyselin ve vodných prostředích. Příprava solí vícesytných kyselin. Iso a heteropolykyseliny a jejich soli.
5. Redoxní reakce. Příprava prvků, sloučenin obsahujících prvky v neobvykle vysokých nebo nízkých oxidačních číslech.
6. Komplexotvorné reakce. Příprava komplexních sloučenin přechodných prvků. Monodentátní a polydentátní ligandy. Běžné organické ligandy a jejich komplexy.
7. Reakce na suché cestě. Příprava prvků a sloučenin za vysokých teplot. Moderní anorganické materiály pro materiálové vědy a materiály s fyzikálně zajímavými vlastnostmi. Nízkotající slitiny.
8. Syntézy v nevodných prostředích. Příprava materiálů moderní anorganické chemie v nevodných rozpouštědlech. Odlišný průběh procesů v nevodných rozpouštědlech od vodných roztoků.
V oddílech 4-8 se posluchači seznamují s metodami izolace anorganických látek.
9. Vzorový protokol, publikace výsledků.
Cíle:Znalosti:
V kurzu anorganické chemie získají posluchači znalosti z oblasti syntézy a
charakterizace anorganických sloučenin.

Schopnosti:
Absolventi kurzu získají schopnost samostatně provádět syntetické a práce v
oblasti anorganické chemie a charakterizovat příslušné sloučeniny.
Požadavky:Znalosti na úrovni základního kurzu obecné chemie.
Rozsah práce:Z praktických úloh studenti vypracovávají protokoly, které jsou na závěr praktika ohodnoceny.
Kličová slova:
Literatura:Povinná literatura:
[1] Rohovec J.: (L)učebnice anorganické chemie, nakladatelství UK, Praha 2003

Doporučená literatura:
[1] Podlaha J., Podlahová J.: Cvičení z preparativní anorganické chemie, Nakladatelství UK, Praha 1993

Přípravný týden00PT FJFI 1 týden z - - 2 -
Předmět:Přípravný týden00PTtýden Z-2-
Anotace:Přípravný týden je určen pro nastupující studenty bakalářského studia. Obsahuje seznámení s organizačními náležitostmi vysokoškolského studia a úvodní přednášky 1. semestru.
Osnova:1. Úvodní přehled o vysokoškolském systému v ČR a na ČVUT.
2. Způsob a organizace studia na FJFI.
3. Povinnosti a volitelné možnosti v rámci studia.
4. Počítačové sítě.
5. Organizace výuky jazyků.
6. Studentské organizace.
7. Zahájení výuky v matematice a fyzice.
8. Motivační přednášky odborných kateder.
9. Volitelné předměty prvního semestru.
Osnova cvičení:
Cíle:Znalosti:
Studenti získají přehled o způsobu organizace studia na FJFI, ubytování, dopravě a informačním systému ČVUT v Praze.

Schopnosti:
Studenti jsou schopni se orientovat ve studijních záležitostech a zahájit první rok svého studia.

Požadavky:
Rozsah práce:
Kličová slova:Vysokoškolské studium; organizace a struktura ČVUT v Praze; semestr; předměty; zkoušky; kredity
Literatura:Povinná literatura:
[1] Studijní programy FJFI ČVUT v Praze, vydáváno každoročně

Doporučená literatura:
[2] Průvodce prváka, ČVUT v Praze, vydáváno každoročně

Výuka jazyků04. KJ - - - - - -

Volitelné předměty

Matematické minimum 100MAM1 Břeň 0+1 z - - 1 -
Předmět:Matematické minimum 100MAM1----
Anotace:
Osnova:
Osnova cvičení:
Cíle:
Požadavky:
Rozsah práce:
Kličová slova:
Literatura:

Matematické minimum 200MAM2 Pošta 0+1 z - - 1 -
Předmět:Matematické minimum 200MAM2doc. Ing. Pošta Severin Ph.D.----
Anotace:
Osnova:
Osnova cvičení:
Cíle:
Požadavky:
Rozsah práce:
Kličová slova:
Literatura:

Dějiny fyziky 202DEF2 Jex - - 2+0 z - 2
Předmět:Dějiny fyziky 202DEF2prof. Ing. Jex Igor DrSc. / doc. Ing. Štoll Ivan CSc.-2+0 Z-2
Anotace:Vývoj klasické mechaniky po Newtonovi, Bernoulliové, Euler, Lagrange. Historický vývoj optiky, korpuskulární a vlnový přístup. Elektřina a magnetismus - elektrostatika, galvanismus, elektrodynamika a elektromagnetismus., Faraday a Maxwell. Termodynamika a její zákony, statistická fyzika, Boltzmann. Zrod moderní kvantové a relativistické fyziky, Planck a Einstein. Objev radioaktivity, struktury atomu, atomového jádra, Rutherford a Bohr. Cesta k jaderné energii. Elementární částice, standardní model. Dnešní pohled na přírodu a vesmír.
Osnova:1. Vývoj klasické mechaniky po Newtonovi, Bernoulliové, Euler, Lagrange, Laplace
2. Historický vývoj optiky, korpuskulární a vlnový přístup
3. Elektřina a magnetismus - elektrostatika, galvanismus, elektrodynamika a elektromagnetismus, Faraday a Maxwell
4. Termodynamika a její zákony, statistická fyzika, Boltzmann
5. Vědecká revoluce 20. století, zrod moderní fyziky
6. Planck a hypotéza kvant
7. Einstein a speciální teorie relativity
8. Objev radioaktivity, struktury atomu, atomového jádra, Rutherford a Bohr
9. Vznik kvantové fyziky a její aplikace, Heisenberg, Schrödinger
10. Objev štěpení uranu a cesta k jaderné energii
11. Kosmické záření, urychlovače, elementární částice a standardní model
12. Einstein a vesmír, obecná teorie relativity
13. Dnešní pohled na přírodu a vesmír.
Osnova cvičení:
Cíle:Znalosti:
Znát příčiny a souvislosti vzniku klasické newtonovské mechaniky, Faradayovy a Maxwellovy teorie elektromagnetismu a vývoje termodynamiky a statistické fyziky. Porozumět logickému vyústění klasické fyziky do moderní relativistické, kvantové a jaderné fyziky v průběhu 20. století a naznačit perspektivy jejího dalšího vývoje.

Schopnosti:
Podle stupně zájmu rozšiřovat své znalosti dalším studiem literatury, dokázat se v ní orientovat a být schopen připravit pojednání na vybrané téma z historie tohoto období fyziky.
Požadavky:Znalost a porozumění vzniku a vývoji klasické a moderní fyziky v rozsahu přednášky Dějiny fyziky 1..
Rozsah práce:
Kličová slova:Klasická fyzika, moderní fyzika
Literatura:Povinná literatura:
[1] I. Štoll: Dějiny fyziky, Praha, Prometheus 2009.
[2] I. Kraus: Fyzika v kulturních dějinách Evropy, Praha, ČVUT 2007, 2008, 2009..

Doporučená literatura:
[3] T. Bührke: Převratné objevy be fyzice, Praha, Academia 1999.
[4] L. Eckrtová: Cesty poznávání ve fyzice,Praha, Prometheus 2004.
[5] A. Einstein, L. Infeld: Fyzika jako dobrodružství poznání, Praha, Orbis 1971.
[6] V. Malíšek: Co víte o dějinách fyziky, Praha, Horozonz 1996.
[7] R. Zajac, J. Šebesta: Historické pramene súčasnej fyziky, Bratislava, Alfa 1990..

Základy programování18ZPRO Jarý, Virius 2+2 z - - 4 -
Předmět:Základy programování18ZPROdoc. Ing. Virius Miroslav CSc.2+2 Z-4-
Anotace:Přednáška je určena především posluchačům, kteří mají jen velmi malé nebo žádné zkušenosti s programováním. Seznámí posluchače se základními pojmy v oblasti programování a s programovacím jazykem C++.
Osnova:1. Co je to počítač, co je to program, co je algoritmus
2. Zobrazování dat v paměti počítače, význam datových typů
3. Struktura programu
4. Proměnné a neobjektové datové typy
5. Příkazy, Vstupní a výstupní operace
6. Funkce
7. Ukazatele, spojové seznamy
8. Modulární stavba programu, objektové typy
Osnova cvičení:1. První program
2. Algoritmus
3. Použití vestavěných datových typů
4. Složitější programy
5. Neobjektové datové typy
6. Příkazy
7. Vstupní a výstupní operace
8. Podprogramy
9. Ukazatele, spojové seznamy: Neobjektová implementace jednosměrně zřetězeného spojového seznamu
10. Objektové typy v C++, preprocesor
Cíle:Znalosti:
Programovací jazyk C++l.

Schopnosti:
Řešit základní programátorské úkoly s pomocí jazyka C++.
Požadavky:Nenavazuje na žádné předměty; předpokládá se pouze uživatelská znalost počítače.
Rozsah práce:Individuální práce studentů představují program v C++pro řešení zadaného úkolu se složitější datovou strukturou (např. s vlastní implementací spojového seznamu).
Kličová slova:C++, datový typ, příkaz, deklarace, pole, záznam, množina, překlad, ladění, objekt.
Literatura:Povinná literatura:
[1] Virius, M.: Základy programování v C++. Praha: ČVUT 2014. ISBN 978-80-01-05470-3.

Doporučená literatura:
[2] Stroustrup, B.: The C++ programming language. 4th ed. Addison-Wesley 2013. ISBN 978-0-321-56384-2.

Základy práce s počítačem16ZPSP Vrba T. 0+2 z - - 2 -
Předmět:Základy práce s počítačem16ZPSPdoc. Ing. Vrba Tomáš Ph.D.----
Anotace:Cílem předmětu je seznámit posluchače se základními dovednostmi souvisejícími s prací na osobním počítači. Úvodní část předmětu je věnována informačním systémům a zdrojům dostupným na ČVUT a FJFI zvláště. Další cvičení shrnují základní informace o počítačovém hardwaru, softwaru a bezpečnosti. Značná část předmětu je věnována cvičením, jejíž cílem je naučit posluchače používat kancelářský software (textový editor, tabulkový procesor, prezentační software) na úrovni, která je vyžadována v dalších předmětech studia (praktika, bakalářské, výzkumné a diplomové práce).
Osnova:
Osnova cvičení:1. Základy informatiky a informační technologie na ČVUT, právní normy
2. Hardware (obecné principy, vědomosti pro výběr PC)
3. Software (třídění, přehled, licence) a základní funkce OS
4. Bezpečnost v IT (viry, firewall, spyware, phishing, certifikáty, šifrování)
5. Textový editor I. - filosofie a základní funkce
6. Textový editor II. - formátování, šablony
7. Textový editor III. - pokročilé funkce, větší projekty (základny DTP)
8. Tabulkový procesor I. - filosofie a základní funkce
9. Tabulkový procesor II. - vzorce, vestavěné funkce, formátování
10. Tabulkový procesor III. - doplňky, řešitel, makra
11. Prezentační nástroje - přehled nejdůležitějších funkcí (zásady formátování)
12. Zápočtový test
Cíle:Znalosti:
IT dostupné na ČVUT
Základní znalost WH a SW.
Zabezpečení počítače.

Schopnosti:
Práce s kancelářským softwarem (Word, Excel, PowerPoint).
Vyhledávání v elektronických zdrojích a práce s bibliografií.
Požadavky:Nejsou požadovány žádné předchozí znalosti.
Rozsah práce:Po absolvování kurzu by student měl být schopen ovládat PC na úrovni uživatele. Hlavním přínosem je dobrá znalost kancelářského softwaru MS Office. Kontrola probíhá během semestru formou domácích cvičení a též závěrečným zápočtovým testem.
Kličová slova:IT, PC, textový procesor, tabulkový kalkulátor
Literatura:Povinná literatura
[1] Materiály na serveru https://behounek.fjfi.cvut.cz

Doporučená literatura
[2] Marie Franců: Jak zvládnout testy ECDL, COMPUTER PRESS, ISBN 978-80-251-2653-0

Konverzační seminář v angličtině04AKS Kovářová, Rafajová - - 0+2 z - 1
Předmět:Konverzační seminář v angličtině04AKS-0+2 Z-1
Anotace:Kurz rozvíjí základní řečové dovednosti v návaznosti na dovednosti získané v předchozím studiu jazyka. Záměrem kurzu je zlepšit všechny stránky mluvené komunikace. Studenti si rozšíří slovní zásobu a frazeologii dle probíraných tématických okruhů a komunikativních situací. Procvičuje se též poslech, aby studenti mohli lépe sledovat konverzaci a zapojit se do diskusí. Cílem je osvojení komunikativní strategie v závislosti na druhu komunikace a to tak, aby student dokázal vyjadřovat své myšlenky jasně, srozumitelně a gramaticky správně v různých situacích a aby se stal sebevědomějším mluvčím.
Osnova:Nácvik konverzačních a poslechových dovedností na každodenní témata (rodina, zaměstnání, jídlo, program dne, kultura, cestování, bydlení, koníčky).
Osnova cvičení:Předmět má seminární povahu a jeho náplň a rozsah odpovídá výše uvedené osnově.
Cíle:Znalosti:
Systematické rozšíření slovní zásoby na každodenní témata, strategie komunikace s přihlédnutím k adekvátnosti situace, mluvená a psaná podoba jazyka.

Schopnosti:
Umět komunikovat v různých všednodenních situacích. Rozumět krátkým diskusím na probíraná témata a zapojit se do nich, mluvit plynně s minimem gramatických a lexikálních chyb.
Požadavky:znalost jazyka na úrovni alespoň A2 dle SERR
Rozsah práce:
Kličová slova:Konverzace, řečové a poslechové dovednosti, slovní zásoba
Literatura: