Studijní plány a sylaby FJFI ČVUT v Praze

-

Aktualizace dat: 25.11.2016

english

Navazující magisterské studiumDiagnostika materiálů
2. ročník
předmět kód vyučující zs ls zs kr. ls kr.

Povinné předměty

Nekovové materiály14NEKO Haušild, Karlík 2+0 z,zk - - 3 -
Předmět:Nekovové materiály14NEKOprof. Dr. RNDr. Karlík Miroslav----
Anotace:Předmět je zaměřen na strukturu a základní vlastnosti nekovových materiálů: keramiky, skla, polymerů a různých typů kompozitů. Tyto materiály jsou buď využívány přímo pro vlastní konstrukční prvky, jako ochranné povlaky nebo jako součást funkčně gradovaných materiálů.
Osnova:1. Keramické materiály - úvod, základní vlastnosti, aplikace, tepelné vlastnosti
2. Keramické materiály - chemické a mechanické vlastnosti, transformační zpevnění.
3. Keramické materiály - elektrické, magnetické a optické vlastnosti.
4. Sklo - složení, vlastnosti a výroba.
5. Struktura polymerů - konfigurace, konformace, molekulová hmotnost.
6. Vlastnosti polymerů - teplota skelného přechodu mechanické chování, elasticita pryže.
7. Nanomateriály.
8. Uhlíková vlákna, fullereny, nanočástice.
9. Kompozity s polymerní matricí, kompozity uhlík-uhlík.
10. Tvorba ochranných povlaků - obecný přehled, klasifikace, PVD, CVD.
11. Keramické a kovové žárově stříkané povlaky - příprava a charakterizace.
12. Keramické a kovové žárově stříkané povlaky - vlastnosti a použití.
13. Stříkané samonosné keramické prvky a funkčně gradované materiály.
Osnova cvičení:
Cíle:Znalosti:
Získání základních znalostí o struktuře, vlastnostech a aplikacích keramiky, skla, polymerů, kompozitů, nanomateriálů, povlaků a funkčně gradovaných materiálů.

Schopnosti:
Základní orientace ve struktuře a vlastnostech nekovových materiálů a povlaků.
Požadavky:
Rozsah práce:
Kličová slova:Keramika, sklo, polymery, uhlíková vlákna, nanočástice, fullereny, povrchové úpravy, povlaky, funkčně gradované materiály.
Literatura:Povinná literatura:
[1] Ptáček L. a kol., Nauka o materiálu II., CERM s.r.o., Brno, 2002.

Doporučená literatura:
[2] Carter, C. B. - Norton, M.G.: Ceramic materials, Science and Engineering, Springer, New York, 2007.
[3] Shelby, J.E.: Introduction to Glass Science and Technology, 2nd. Ed., The Royal Society of Chemistry, Cambridge, 2005.
[4] Hocking, M.G. et al., Metallic and Ceramic Coatings, Longman Sci & Technical, UK, 1989.

Plasticita 214PLAS2 Oliva 2+0 z,zk - - 4 -
Předmět:Plasticita 214PLAS2doc. Ing. Oliva Vladislav CSc.----
Anotace:Předmět obsahuje pokročilejší látku z aplikované plasticity - koncentrace napětí v plastické zóně před vrubem a trhlinou, limitní věty a jejich aplikace při posouzení účinku vrubu či při určení mezního zatížení konstrukčních prvků, odezva elastoplastického tělesa na cyklické namáhání, plastická nestabilita a tvárný lom. Důraz je kladen zejména na postupy a výsledky významné pro aplikace v materiálových vědách.

Osnova:1. Koncentrace napětí v plastické zóně okolo kulové dutiny.
2. Koncentrace napětí a lom v plastické zóně před vrubem - metoda kluzových čar.
3. Princip virtuální práce, statická a kinematická věta, disipace energie na povrchu diskontinuity.
4. Jednoduché aplikace limitních vět - tah tyče s otvorem, ohyb nosníku s vrubem, zatlačování indentoru.
5. Statická a kinematická věta pro konstrukční prvky - nosníky, rámy, desky, plastický kloub při kombinovaném namáhání ohybem a normálovou silou nebo kroutícím momentem.
6. Cyklická plasticita: elastické a plastické přizpůsobení, kumulace deformace, souvislost s vysokocyklovou či nízkocyklovou únavou a plastickým kolapsem. Cyklické napětí a plastický smyk pod kontaktem, Riceův model cyklické napjatosti v plastické zóně před únavovou trhlinou.
7. Plastická nestabilita při tahu, zaškrcování průřezu a tvárný lom tyče a tenkého pásku. Bridgmanovo napětí, Goursonův model tvárného porušení.
8. Meze použití tvárné pevnosti a přechod ke křehké pevnosti.
9. Tečení za tepla.
Osnova cvičení:
Cíle:Znalosti:
Výsledky aplikací plasticity důležité pro materiálové vědy: koncentrace napětí a deformace v plastických zónach, analýza plastické únosnosti pomocí statické a kinematické věty, cyklická plasticita - pod kontaktem těles a na špici únavové trhliny, plastická nestabilita a model tvárného porušení.

Schopnosti:
Aplikace uvedených znalostí jak při hodnocení pevnosti materiálů a konstrukcí tak při vývoji nových materiálů.
Požadavky:Plasticita 1 (14PLAS1).
Rozsah práce:
Kličová slova:Koncentrace napětí v plastické zóně, statická a kinematická věta, analýza plastické únosnosti, plastický ohyb nosníků a rámů, plastický kloub, cyklická plasticita, plastická nestabilita, tvárný lom.
Literatura:Povinná literatura:
[1] Tirosh, J. - Peles, S.: Bounds on the fatigue threshold in metals. Journal of the Mechanics and Physics of Solids, 49 (2001) pp. 1301 - 1322.

Doporučená literatura:
[2] Chen, W. F. - Han, D. J.: Plasticity for Structural Engineers. J. Ross Publishing, New York 2007.

Teorie spolehlivosti14TSPO Kopřiva 2+0 z,zk - - 3 -
Předmět:Teorie spolehlivosti14TSPOdoc. Ing. Kopřiva Petr CSc.----
Anotace:Výklad základů teorie spolehlivosti včetně základních metodických postupů.
Osnova:1. Definice spolehlivosti a příbuzných pojmů.
2. Princip pravděpodobnostní analýzy spolehlivosti systémů.
3. Spolehlivost základních systémů (sériový, paralelní, sériově-paralelní, paralelně-sériový, systém typu k/n).
4. Aplikace věty o úplné pravděpodobnosti.
5. Metoda prostoru událostí.
6. Spojovací matice.
7. Minimální úspěšné cesty v orientovaných grafech.
8. Minimální řezy ve stromech poruch.
9. Algoritmus FACTOR.
10. Rozdělení času do poruchy systému.
11. Zálohování.
12. Základy matematické teorie spolehlivosti.
13. Pravděpodobnostní dimenzování. 14 .Rozdělení namáhání a únosnosti, jejich interference.
15. Základy teorie náhodných procesů.
16. Homogenní a nehomogenní Poissonův proces.
17. Aplikace náhodných procesů při odhadu spolehlivosti.
18. Obnovované systémy.
19. Pohotovost.
20. Proces obnovy.
Osnova cvičení:1. Systémy se sériovými a paralelními vazbami.
2. Aplikace věty o úplné pravděpodobnosti.
3. Minimální cesty.
4. Minimální řezy.
5. Pravděpodobnostní dimenzování.
6. Proces obnovy a pohotovost.
Cíle:Znalosti:
Základní poznatky matematické teorie spolehlivosti, základní metodické postupy.

Schopnosti:
Řešit základní problémy spolehlivosti systémů, zpracovat výsledky zkoušek spolehlivosti.
Požadavky:Pravděpodobnost a statistika 1, Pravděpodobnost a statistika 2.
Rozsah práce:
Kličová slova:Spolehlivost, strukturní funkce, sériový systém, paralelní systém, minimální cesta, minimální řez, strom poruch, zálohování, pravděpodobnostní dimenzování, náhodný proces, Markovovy řetězce, homogenní Poissonův proces, obnovované systémy, pohotovost, proces obnovy.
Literatura:Povinná literatura:
[1] LEEMIS, L.M.: Reliability: Probabilistic Models and Statistical Methods. Lawrence M. Leemis, 2009.

Doporučená literatura:
[2] RAUSAND, M. - HOYLAND, A.: System Reliability Theory: Models, Statistical Methods, and Applications. J.Wiley & Sons, Inc., 2004.

Praktikum metod konečných prvků14PMKP Materna 0+2 kz - - 3 -
Předmět:Praktikum metod konečných prvků14PMKPIng. Materna Aleš Ph.D.----
Anotace:Zvládnutí komerčního softwaru při řešení praktických problémů mechaniky pomocí metody konečných prvků.
Osnova:1. Lineární statika: ohyb nosníku s nástřikem.
2. Nelineární statika: elastoplastická deformace trubky zatížené vnitřním přetlakem.
3. Kontaktní úloha: indentace materiálu.
4. Komplexní nelineární úloha: kalíškovací zkouška.
5. Lomová mechanika: 2D a 3D průchozí trhlina.
6. Dynamika: kmitání nosníku.
7. Vedení tepla: ohřev plochy laserem.
8. Teplotní pnutí: ohřev bimetalického pásku.
9. Únava materiálu: šíření únavové trhliny.
10. Paralelizace výpočtu, uživatelská rozšíření na úrovni preprocesoru a řešiče.
Osnova cvičení:1. Lineární statika: ohyb nosníku s nástřikem.
2. Nelineární statika: elastoplastická deformace trubky zatížené vnitřním přetlakem.
3. Kontaktní úloha: indentace materiálu.
4. Komplexní nelineární úloha: kalíškovací zkouška.
5. Lomová mechanika: 2D a 3D průchozí trhlina.
6. Dynamika: kmitání nosníku.
7. Vedení tepla: ohřev plochy laserem.
8. Teplotní pnutí: ohřev bimetalického pásku.
9. Únava materiálu: šíření únavové trhliny.
10. Paralelizace výpočtu, uživatelská rozšíření na úrovni preprocesoru a řešiče.
Cíle:Znalosti:
Metody a nástroje matematiky pro řešení problémů inženýrské praxe.

Schopnosti:
Po absolvování předmětu by studenti měli být schopni vytvářet síť konečných prvků, volit typ prvku podle řešeného fyzikálního problému, aplikovat okrajové podmínky, zpracovat a správně interpretovat dosažené výsledky.
Požadavky:Po studentech je požadována znalost teorie elasticity a plasticity materiálů, dynamiky a pevnosti. Rovněž je nutná znalost obsluhy PC.
Rozsah práce:Pro udělení klasifikovaného zápočtu se předpokládá samostatné vyřešení jednoho zadaného úkolu a následné vypracování krátké zprávy v rozsahu 2-5 stran. Preferován je konkrétní problém, se kterým se student setkal při řešení své diplomové práce.
Kličová slova:MKP, praktikum, statika, dynamika, vedení tepla, sdružená úloha.
Literatura:Povinná literatura:
[1] Adams, V. - Askenazi, A.: Building Better Products with Finite Element Analysis. OnWord Press, 1999, 588 s.

Doporučená literatura:
[2] Marc - User's Guide, MSC.Software.
[3] Marc - Volume A-E, MSC.Software.

Studijní pomůcky:
MSC.Marc 2008 a vyšší v počítačové studovně.

Nedestruktivní diagnostika14NEDI Převorovský 2 z - - 3 -
Předmět:Nedestruktivní diagnostika14NEDIIng. Převorovský Zdeněk CSc.----
Anotace:Obsahem předmětu je obeznámení studentů s teoretickými základy, praktickými postupy a aplikacemi nedestruktivního zkoušení (NDT), hodnocení (NDE) a kontroly (NDI, SHM) materiálů a konstrukcí. Kromě standardních defektoskopických metod (PT, RT, MT, UT, ET, LT, VT) jsou probírány i nejnovější postupy nedestruktivní diagnostiky (akustická emise, ultrazvuková spektroskopie, tomografie atd.). Výuka je doplněna praktickými ukázkami a laboratorními cvičeními a také exkurzemi do průmyslových defektoskopických laboratoří.
Osnova:1. NDT/NDE/NDI, možnosti a oblasti použití defektoskopických metod. Standardizace, kvalifikace a certifikace v NDT.
2. Prozařovací metody (RT)-radiografie, radioskopie, radiometrie, tomografie, neutronografie; termografie.
3. Penetrační, kapilární a mag. práškové metody, m. vířivých proudů a elektrodyn. m, měření netěsností tlak. zařízení.
4. Vizuální metody, endoskopie, zobrazování a hodnocení materiálových vad, holografické metody, vibroakustika.
5. Ultrazvukové metody zkoušení, ultrazvuková zobrazení.
6. Ultrazvukové měření tloušťky a elastických vlastností materiálu, měření rychlosti šíření a útlumu ultrazvuku.
7. UZ měniče a jejich zfázovaná pole, ultrazvukové přístroje a jejich kalibrace, určení polohy, tvaru, velikosti a orientace defektů, ultrazvukové zkoušení svarů, potrubí, tlakových nádob a leteckých konstrukcí.
8. Nelineární spektroskopie elastických vln, ultrazvuková časově reversní zrcadla, ultrazvukové dispersní vlny.
9. Akustická emise, detekce a signálové parametry emisních událostí.
10. Lokalizace emisních zdrojů (lineární, plošná a prostorová), umělé neuronové sítě a rozpoznávání zdrojů.
11. Praktické aplikace akustické emise, diagnostika tlakových nádob, potrubí, jaderných elektráren, stavebních a leteckých konstrukcí.
12. Netradiční metody v NDT. Měření deformací a vibrací optickými vlákny s Braggovými mřížkami, radarová technika, zkoušení terahertzovými vlnami, komparativní vakuová technika.
Osnova cvičení:1.Základy ultrazvukových měření (měření tloušťky materiálu, rychlosti a útlumu UZ vln v oceli a plestech, detekce defektu v ultrazvukové měrce).
2.Lineární lokalizace zdroje akustické emise (pen-test), vyhodnocení parametrů emisního signálu.
Cíle:Znalosti:
Přehled o tom, jakými fyzikálními metodami a postupy bez porušení tělesa či demontáže konstrukce lze detekovat necelistvosti a nehomogenity v kovových i nekovových materiálech a sledovat vznik i rozvoj strukturních defektů v konstrukci jak při výrobě tak během služby a předcházet tak možným selháním resp. haváriím, naplánovat údržbu a posoudit stav či zbytkovou životnost.
Schopnosti:
Schopnost správně zvolit (i s uvážením ekonomických ukazatelů) vhodnou metodiku diagnostiky jak s ohledem na druh materiálu (kovové, nekovové, kompozity atd.), tak typ konstrukce (jaderná, tlaková a transportní zařízení, stavby, atd.) a její namáhání resp. působící vlivy (stárnutí, koroze, přetížení apod.). S tím souvisí i schopnost navrhovat t.zv. "chytré" konstrukce, vybavené autodiagnostickými systémy.
Požadavky:Obecná fyzika včetně fyziky pevných látek a mechaniky elastických vln, pružnost a pevnost, vibro-dynamika, základy lomové mechaniky, fyzikální vlastnosti kovových i nekovových materiálů, základy elektroniky a informatiky, matematické metody zpracování signálů (spektrální analýza atd.).
Rozsah práce:
Kličová slova:Nedestruktivní zkoušení, kontrola a diagnostika materiálů a konstrukcí, monitorování stavu konstrukcí, defektoskopie.
Literatura:Povinná literatura:
[1] B. Kopec a kol.: Nedetsruktivní zkoušení materiálů a konstrukcí. (ČNDT, CERM, Brno 2008).
Doporučená literatura:
[2] Lewińska-Romicka A.: Badania nieniczance. Podstawy defektoskopii. (ISBN 83-204-2641-3, Wydawnictwa Naukovo-Techniczne, Warszawa 2001).
[3] Obraz J.: Zkoušení materiálu ultrazvukem. (SNTL Praha, 1989).
[4] Shull P.J., ed. : Nondestructive Evaluation - Theory, Techniques, and Applications. (Marcel Dekker, Inc., N.Y., Basel, 2002).
[5] Nondestructive Testing Handbook, Vol. I - IX. (The Amer. Society for NDT, Columbus, OH, http://www.asnt.org).
[6] http://www.ndt.net/, http://www.cndt.cz/ , www.ndt-ed.org/ , www.asnt.org/, www.dgzfp.de/
[7] Časopisy: NDT-Welding bulletin (ČNDT - Česká společnost pro nedestruktivní testování), Materials Evaluation (ASNT, USA), Research in Nondestructive Evaluation (ASNT, USA), NDT&E (Elsevier), Journal of Acoustic Emission (AEWG, USA), Ultrasonics (Elsevier).
Studijní pomůcky:
Laboratoře oddělení Nedestruktivní diagnostiky Ústavu termomechaniky AV ČR, v.v.i. (ultrazvukové přístroje a skener, AE analyzátory, snímače a generátory, zařízení pro NEWS testy, vybavení pro mech. zkoušky materiálů, MATLAB).

Vnitřní dynamika materiálů11VDM Seiner 2+0 zk - - 3 -
Předmět:Vnitřní dynamika materiálů11VDMIng. Seiner Hanuš Ph.D.2+0 ZK-3-
Anotace:Předmět shrnuje základní poznatky o dynamických procesech probíhajících v materiálech, konkrétně se zaměřuje na šíření elastických vln a jejich interakci s mikrostrukturou materiálu, dynamické šíření plastické deformace, kinetiku fázových rozhraní a dynamiku lomu.
Osnova:1. Základy elastodynamiky kontinua, elastodynamická rovnice a její obecné řešení - šíření vln a kmitání.
2. Klasifikace dynamických jevů v pevných látkách.
3. Geometrické aspekty šíření vln, definice vlnového čela, energetické toky, Huygensův a Fermatův princip.
4. Teoretický popis útlumu elastických vln v materiálech, definice koeficientu útlumu, Christoffelova rovnice s komplexními parametry, definice relaxačního času a relaxační útlum.
5. Termoelastický útlum v materiálech s teplotní roztažností, útlum smykovým pohybem dislokací (teorie Granato-Lücke).
6. Dynamika plastické deformace, von Kármánův - Duwézův pokus, Taylorův test a jeho teoretická interpretace.
7. Základní modely pohybu fázových rozhraní v materiálech.
8. Stefanův problém, pohyb fázového rozhraní v teplotním gradientu, růst precipitátu z přesyceného tuhého roztoku.
9. Pohyb fázových rozhraní při reverzibilní martenzitické transformaci, FPU-mřížka v d'Alembertovském popisu, akustická emise pohybujícího se rozhraní, interakce fázového rozhraní s rázovou elastickou vlnou.
10. Základy vysokorychlostní dynamiky křehkých lomů, Brobergův problém, lom podle bimateriálového rozhraní, proražení Rayleighovy bariéry a intersonický lom.
Osnova cvičení:
Cíle:Znalosti:
Orientace v základních tématech vnitřní dynamiky materiálu, znalost časových a prostorových měřítek, na kterých jednotlivé dynamické jevy probíhají, znalost příkladů vnějších projevů či aplikací probíraných témat z různých oborů nauky o materiálu.

Schopnosti:
Výpočty koeficientů útlumu pro různé materiálové systémy, výpočty rychlostí pohybu plastického vlnového čela a fázových rozhraní.
Požadavky:Znalosti fyziky pevných látek (krystalová mříž a její defekty, difúze, plastická deformace) v rozsahu předmětů 11FKO1 nebo 11KOV, znalosti vlnové mechaniky kontinua v rozsahu předmětu 02VOAF a termodynamiky v rozsahu předmětu 02TSFA.
Rozsah práce:
Kličová slova:Dynamické chování materiálů; vnitřní tření a útlum; plastické vlny; kinetika fázových rozhraní; dynamika lomu.
Literatura:Povinná literatura:
[1] M.A.Meyers: Dynamic Behavior of Materials. New York: John Wiley & Sons 1994.

Doporučená literatura:
[2] R. Truell, Ch. Elbaum, B.B. Chick: Ultrasonic Methods in Solid State Physics. NewYork: Academic Press 1969.

Předdiplomní praxe14PRAXE Oliva 2 týdny z - - 4 -
Předmět:Předdiplomní praxe14PRAXEdoc. Ing. Oliva Vladislav CSc.----
Anotace:
Osnova:
Osnova cvičení:
Cíle:
Požadavky:
Rozsah práce:
Kličová slova:
Literatura:

Diplomová práce 1, 214DPSM12 Oliva 0+10 z 0+20 z 10 20
Předmět:Diplomová práce 114DPSM1doc. Ing. Oliva Vladislav CSc.----
Anotace:Student na základě zadání práce a pod vedením školitele zpracovává individuálně zadané téma po dobu 2 semestrů.
Osnova:Student na základě zadání práce a pod vedením školitele zpracovává individuálně zadané téma po dobu 2 semestrů.
Osnova cvičení:
Cíle:Znalosti:
individuální tématika podle zadání práce.

Schopnosti:
Samostatná práce na zadaném úkolu, orientace v dané problematice, sestavení vlastního odborného textu.
Požadavky:
Rozsah práce:Předmět je dán samostatnou činností studenta na zadaném tématu. Práce jsou průběžně kontrolovány školitelem a příslušnou katedrou.
Kličová slova:
Literatura:Literatura a další pomůcky jsou dány zadáním práce.

Předmět:Diplomová práce 214DPSM2doc. Ing. Oliva Vladislav CSc.----
Anotace:Student na základě zadání práce a pod vedením školitele zpracovává individuálně zadané téma po dobu 2 semestrů.
Osnova:Student na základě zadání práce a pod vedením školitele zpracovává individuálně zadané téma po dobu 2 semestrů.
Osnova cvičení:
Cíle:Znalosti:
individuální tématika podle zadání práce.

Schopnosti:
Samostatná práce na zadaném úkolu, orientace v dané problematice, sestavení vlastního odborného textu.
Požadavky:
Rozsah práce:Předmět je dán samostatnou činností studenta na zadaném tématu. Práce jsou průběžně kontrolovány školitelem a příslušnou katedrou.
Kličová slova:
Literatura:Literatura a další pomůcky jsou dány zadáním práce.

Volitelné předměty

Vlnové jevy v pevných látkách14VLN Červ 2+0 z - - 3 -
Předmět:Vlnové jevy v pevných látkách14VLNIng Červ Jan CSc.----
Anotace:Obsahem předmětu jsou vlnové jevy v pevných látkách. Jsou zde vysvětlovány základní pojmy vlnové elastodynamiky. Předpokládá se platnost lineární teorie obecně anisotropního kontinua.
Osnova:1. Základní pojmy, historie, vlny ve struně
2. Lineární elastodynamika, Helmholtzova dekompozice, základní typy vln v neohraničeném 3D prostředí
3. Rovinné vlny v 3D prostředí
4. Povrchové vlny
5. Nestacionární napjatost v tenkém disku buzeného radiálním rázovým zatížením
6. Disperse elastických vln a vlny Rayleighova typu v tenkém disku
7. Podélné vlny v tenkých tyčích
8. Ohybové vlny v tenkých tyčích
9. Přibližná teorie šíření vln v tyčích (Loveova rovnice)
10. Základní typy vln v 3D tyčích a deskách
11.Podélný ráz 3D polonekonečných tyčí
12. Rayleighovy vlny v tenkém ortotropním prostředí
Osnova cvičení:
Cíle:Znalosti:
Základní typy objemových a povrchových vln v 3D a 2D prostředí, geometrická a směrová disperse vln, vymezení pojmů "tenká" tyč či deska vzhledem k vlnovým délkám signálu, disperse signálu na konečnoprvkové síti.

Schopnosti:
Schopnost posoudit, zda daný problém je nutné modelovat na základě vlnové elastodynamiky či zda stačí kvazistatický přístup k řešení.
Požadavky:Základní znalosti diferenciálního a integrálního počtu, diferenciálních rovnic, teorie pružnosti a mechaniky kontinua.
Rozsah práce:
Kličová slova:Vlny napětí, lineární elastodynamika, isotropní a anisotropní prostředí, pevné látky.
Literatura:Povinná literatura:
[1]. R.Brepta, Rázy a vlny napětí v pevných elastických tělesech, Vydavatelství ČVUT, Praha 1977.
[2] J. Červ, Nepublikované materiály autora.

Doporučená literatura:
[3]. K.F.Graff, Wave motion in elastic solids. Clarendon Press, Oxford 1975.

Seminář14SEM Siegl - - 0+4 z - 8
Předmět:Seminář14SEMdoc. Ing. Siegl Jan CSc.----
Anotace:Doplnění a zopakování poznatků z hlavních profilových předmětů.
Přednášky předních odborníků z oblastí materiálového výzkumu
Osnova:1. Fraktografie provozních poruch.
2. Dynamika - kmitání diskrétních a spojitých systémů.
3. Úvod do nelineárních vln.
4. Pravděpodobnostní modely růstu trhlin.
5. Analýza obrazu ve fraktografii.
6. Souhrn nejdůležitějších poznatků z elastomechaniky, plasticity a mezní stavů.
7. Souhrn nejdůležitějších poznatků z fyzikální metalurgie a nauky o materiálu.
8. Pravděpodobnost a statistika.
9. Koroze konstrukčních materiálů - metody studia, příklady z praxe.
10. Lineární a nelineární lomová mechanika a její aplikace.
11. Numerická lomová mechanika.
12. Materiály používané v jaderném inženýrství.
Osnova cvičení:
Cíle:Znalosti:
Soubor poznatků ke státní závěrečné zkoušce.

Schopnosti:
Aplikace poznatků získaných při studiu v praxi.
Požadavky:Všechny profilové předměty.
Rozsah práce:
Kličová slova:Fraktografie; elastomechanika; fyzikální metalurgie; koroze.
Literatura:

Fraktografie a analýza poruch14FAP Siegl - - 2+0 z - 3
Předmět:Fraktografie a analýza poruch14FAPdoc. Ing. Siegl Jan CSc.----
Anotace:V souboru přednášek jsou shrnuty základní metodické postupy fraktografické analýzy používané jak ve výzkumu nových materiálů a technologií, tak při analýzách provozních poruch strojů a konstrukcí. V první části přednášek je dokumentována historie fraktografické analýzy ve vazbě na vývoj přístrojové techniky. Hlavní náplní druhé části přednášek je podrobný popis metodických přístupů, které jsou dokumentovány pomocí příkladů konkrétních analýz zpracovaných na fraktografickém pracovišti katedry ve vazbě na potřeby průmyxlovýxh podniků a výzkumných ústavů.
Osnova:1. Historické aspekty fraktografické analýzy ve vazbě na vývoj přístrojové techniky.
2. Význam a přínos fraktografické analýzy.
3. Popis základních experimentálních metod a přístrojů pro hodnocení lomů.
4. Kvalitativní fraktografie - morfologické a fraktografické znaky, mechanismy porušování.
5. Kvantitativní fraktografie - rekonstrukce časového rozvoje únavových trhlin.
6. Fraktografická analýza provozních poruch - konkrétní příklady, rozbor metodiky.
Osnova cvičení:
Cíle:Znalosti:
Základní metody fraktografické analýzy.
Způsob použití jak ve výzkumu nových materiálů a technologií, tak při analýzách provozních poruch strojů a konstrukcí.

Schopnosti:
Aplikace metod fraktografické analýzy při studiu procesů porušování v praxi.
Požadavky:Lomová mechanika 1, 2,
Fyzikální metalurgie 1, 2,
Experimentálni metody 2.
Rozsah práce:
Kličová slova:Fraktograficá analýza, lomová plocha, morfologický a fraktografický znak, mechanismus procesu porušování, řádkovací elektronová mikroskopie, lokální elektronová mikroanalýza.
Literatura:Povinná literatura:
[1] BECKER, W.T. - SHIPLEY, R.J.: ASM Handbook, Volume 11 "Failure Analysis and Prevention". Materials Park, Ohio 2002, 1164 p.

Doporučená literatura:
[2] JONES, D.R.H.: Failure Analysis Case Studies. Oxford, Elsevier 1998, 433 p.
[3] JONES, D.R.H.: Failure Analysis Case Studies II. Oxford, Elsevier 2001. 444 p.