Zpět na předměty Zpět na rozcestník Vygenerováno 02/12/2019 21:06:42

Matematická analýza B2 (01MAB2)

  1. Statistiky

  2. Učitelé

    1. Dlouhá Hanka Ing.
    2. Fejlek Jiří Ing.
    3. Gális Petr Ing.
    4. Pošta Severin doc. Ing. Ph.D.
    5. Vacková Jana Ing.
    6. Wodecki Aleš Ing.

  3. Otázky

    1. Obsah předmětu

      1. Chápu-li to správně, tak Béčková matematika má být pro fyziky. Ovšem z nepochopitelných důvodů se neučíme Taylorův polynom (který ve Fyzice používáme permanentně). Nebylo by lepší osekat konvergenci integrálů, nebo řad?

        • Studijní průměr: neuveden
        • Studijní program: 3901R063
        • Známka: None
        • Jméno: None
        • Ročník: 1


      2. Pro mě rozhodně záživnější a zábavnější než předchozí analýza. Zhruba 3/4 semestru se berou pouze integrály, což je super ve fyzice, kde si myslím jsme měli v tomto menší výhodu oproti Ačkařům.

        • Studijní průměr: (2.0, 2.5>
        • Studijní program: 3901R061
        • Známka: None
        • Jméno: None
        • Ročník: 1


      3. Oproti tomu, jak se na analýze 1 dělá látka velice podrobně, tak analýza 2 je opak. Jsou zde velmi obsáhlá témata, na které není moc času. Na cvikách se dělají přes polovinu semestru integrály. Jedno nebo dvě cvika jsou věnována konvercenci integrálů a zbytek je věnovám součtům a konvercenci řad. Pravda je, že možná celý semestr by stačil na to, aby se člověk mohl naučit všechny triky, pomocí kterých by dokázal vypočítat většinu zkouškových integrálů. Konvergence integrálů, na kterou není vůbec čas, aby se dostatečně procvičila, se pak ve zkouškovém testu objeví v nespočítatelné podobě. Řady, které se počítají na cviku, nejsou ani zdaleka tak obtížné, jako jsou pak řady ve zkoučce. Na cviku se v podstatě pořád dokola cvičí aplikace kritérií. Jenže zkouškový příklad na řadu se musí skoro vždycky spočítat pomocí trikové úpravy, kterou většina lidí nezná, protože ji nikdy neviděla a ani nikde neaplikovala.

        • Studijní průměr: (2.5, 3.0>
        • Studijní program: 3901R021
        • Známka: None
        • Jméno: None
        • Ročník: 2


      4. Obsahem předmětu jsou hlavně integrály, ty se člověk naučí počítat docela dobře. Ovšem na řady na cvičeních nezbyde skoro čas a tak bylo normální, že zkouškový příklad na řady se někteří studenti ani nesnažili počítat.

        • Studijní průměr: (2.5, 3.0>
        • Studijní program: 3901R063
        • Známka: None
        • Jméno: None
        • Ročník: 1


    2. Zakončení předmětu

      1. Ke zkoušce je potřeba napočítat hodně příkladů, ale zároveň je nutné mít štěstí na příklady, které docent Pošta napíše do testu. Jeden termín může být hodně lehký, ale další může být až moc těžký. Je to trochu loterie...

        • Studijní průměr: (1.5, 2.0>
        • Studijní program: 3901R056
        • Známka: None
        • Jméno: None
        • Ročník: 1


      2. Zápočet za testy, které se psali na cvikách v průběhu roku. Myslím, že byly zvládnutelné, pokud se na to člověk podíval. Zkouška byla docela loterie, co člověk dostane za příklady. Bonus byl, že za každou část testu bylo 20 bodů, nezáleželo zda to byl důkaz, početní příklad nebo pouhé napsání věty či definice. Na té větě se daly docela nahnat body.

        • Studijní průměr: (2.0, 2.5>
        • Studijní program: 3901R061
        • Známka: None
        • Jméno: None
        • Ročník: 1


      3. Zkouška nebyla na každém termínu stejně obtížná. Doporučuji se naučit absolutně vše, na zkoušce se může objevit cokoliv. Teorie byla postačující z elektronických podkladů docenta Pošty.

        • Studijní průměr: (2.0, 2.5>
        • Studijní program: 3901R016
        • Známka: None
        • Jméno: None
        • Ročník: 1


      4. V teoretické části testu se letos objevovaly skoro vždy teoretické úlohy na vypsání např. některých substitucí a pak nějaký důkaz. Už tohle je docela nesmyslné. Jde o béčkovou matiku a i přes to na získání bodů z teoretické části nestačí umět veškeré definice a věty, pokud k tomu člověk neumí i všechny důkazy. Bylo by dobré, kdyby byl jasně stanovený test. To je snad nejhorší na zkoušce z MAB2. Nikdo nikdy netuší, co by se mohlo ve zkoušce objevit. Některé termíny jsou nesmyslně lehké. Nnicméně i když jde člověk na 3. pokus nemá žádnou jistotu, že zrovna jde na zvládnutelný termín. Bylo by docela dobré, kdyby člověk měl k dispozici alesoň nějaký seznam příkladů, které jsou podobně obtížné jako ty, které jsou pak v testu. Protože příklady ze cvik na zvládnutí zkoušky nebo spočítání těžších příkladů vůbec nestačí. Zkouška je spíš o hodně dobré náhodě. Proto si myslím, že by řešením mohlo být rozdělení zkoušky na dvě části. Na obě části by bylo víc času a obě části by byly obsáhlejší, aby měl člověk možnost prokázat, že ty znalosti skutečně má. Příkladů by bylo zadaných víc a byly by různě těžké. Teoretická část by mohla být ústní nebo písemná, kde by bylo také mnohem víc otázek než jen dvě a z toho jen jedna skriptová.

        • Studijní průměr: (2.5, 3.0>
        • Studijní program: 3901R021
        • Známka: None
        • Jméno: None
        • Ročník: 2


      5. Test, který má pořád víceméně stejný formát. Vypočítat integrál, konvergence integrálu, řada, věta/definice, věta + důkaz.

        • Studijní průměr: (2.5, 3.0>
        • Studijní program: 3901R063
        • Známka: None
        • Jméno: None
        • Ročník: 1


      6. Zkouška měla podobu pouze písemného testu, kde byly jak příklady, tak teorie. Pan docent byl u zkoušky milý a rozhodně se nesnažil vytvářet nepříjemnou atmosféru. Test byl poměrně obtížný, ale hodnocení spravedlivé a objektivní.

        • Studijní průměr: (2.0, 2.5>
        • Studijní program: 3901R016
        • Známka: None
        • Jméno: None
        • Ročník: 1