Tomas Oberhuber's Homepage

Velké množství reálných problémů vyžaduje, aby se stroj při vykonávání zadaného úkonu v určitém místě rozhodnul a navrhnul v nějakém smyslu optimální pokračování dosavadní činnosti. Ať už jde o řízení robotů nebo šachový automat, všude je nutné se na základě vstupních parametrů a znalosti problému dobrat řešení. Aby bylo možné popsat obecně algoritmy zabývající se těmito postupy, je nutné definovat některé základní pojmy.

Definice

Definice 1 Stavový prostor TeX Embedding failed! je dán konečnou množinou stavů TeX Embedding failed! a konečnou množinou
operátorů TeX Embedding failed!. Lze tedy psát
J = (S, φ) ,
přičemž každý operátor ϕ : S → S.
Definice 2 Úloha U nad stavovým prostorem J je dvojice
U = (s0 , C) ,
kde s0 ∈ S je počáteční stav a C je množina cílových stavů, C ⊆ S.
Definice 3 Řešením P dané úlohy U je taková posloupnost operátorů
P = (ϕ1 , ϕ2 , · · · , ϕn ) ,
ke které lze přiřadit posloupnost stavů (s0 , s1 · · · , sn ), pro něž platí
s1 = ϕ(s0 ) ,
s2 = ϕ(s1 ) ,
.
.
.
sn = ϕ(sn−1 ).