Krbálek Milan doc. Mgr. Ph.D. - [01RMF] Rovnice matematické fyziky

Rozhodně se vyplatí na přednášky chodit. Ve skriptech jsou důkazy často jinak a někdy víc odfláknuté.

Bez přednášek není možné zkoušku složit. Navíc jsou poměrně zábavné a člověk v průběhu přednášek opravdu chápe probíranou látku.

Dobře vedené, pomohla paradoxně neexistence aktuálních skript. Člověk musel dojít a celou hodinu vše zapisovat, aby o něco nepřišel.

Myslím, že volba 4 hodiny přenášek a 2 hodiny cvičení je dobrá. Nedokážu si představit, že v minulých letech bylo méně přednášek. Je mi trochu líto, že když už jsme prošly celou tou hrůznou matematikou, neřekli jsme si pořádně ta krásná řešení rovnice matematické fyziky, jejich grafická znázornění a jejich fyzikální důsledky. Pak bych měl z předmětu mnohem lepší pocit Naštěstí je o tom hezky pojednáno ve skriptech.

Přednášky probíhají stejně jako v MAB3 a MAB4.

Nově zavedený systém 2 přednášky + 1 cvičení jistě hodně pomohly probíranému učivu. Přednášky byly tak dobré, že jsem si z nich mnohé odnesla a nedalo už tolik práce učit se na zápočtové písemky.

Ani po dvou letech na VŠ jsem nebyl schopen si zároveň dělat poznámky a ještě k tomu sledovat, co se to vlastně děje. Tím samozřejmě nechci říct, že kdybych si nedělal zápisky, tak bych všechno chápal z přednášek. Při otevření sešitu jsem se několikrát divil, co že jsme se to vlastně učili

K učení na zkoušku jsem využila především svých zápisků z přednášek a ze cvičení. Dále jsem také použila skripta od doc. Krbálka.

Vlastní zápisky, skripta

Zápisky z přednášek a cvičení + občas skripta (bude moc fajn, až pan docent sepíše nová, protože v těch starých jsou často chyby a některé z mého úhlu pohledu těžké postupy se přeskakují, že je přece jasné, jak se to řeší.)

Skripta + vlastní poznámky

Vlastní zápisky + občasné nahlédnutí do skript.

Jak je již obecně známo, k RMF neexistují vhodná skripta. Snad se na nich pracuje.

Je opravdu třeba aktualizovat k předmětu skripta případně dávat do otázek na zkoušku jenom věci, které se skutečně probíraly na přednáškách. Hledání některých specifických vět a lemmat (a následně jejich oprav v chybách) bylo poměrně náročné. Přípravu na zkoušku tyto zádrhely opravdu velmi citelně prodlužují.

Vyhovovalo mi, že byla zkouška z velké části teoretická. Příklady se člověk stejně musel naučit na zápočtové testy a takhle bylo víc prostoru na pochopení probírané látky.

Čekal jsem zkoušku výrazně těžší (docenta Krbálka jsem měl první semestr, předtím jsem měl Vránu a tak jsem se řídil vyprávěním legend o tvrdosti a náročnosti), ale ani příklady, ani teorie nebyla zákeřná nebo náročná a nebylo projeveno moc fantazie při vymýšlení chytáků na studenty.

Přišlo mi obtížné projít přes první část zkoušky, která se skládá z definic, vět a jejich aplikací a méně složitých důkazů. Je povoleno udělat pouze jednu chybu.

Zkouška je na rozdíl od MAB3 a 4 pouze písemná, což ale nebylo na škodu, neboť čas strávený na zkoušce je minimální a pokud se naučíte není problém dostat A. Ale na druhou stranu, pokud je zde poměrně krátký časový limit, měl by Krbálek krotit své vášně a nevymýšlet úplně nové příklady a důkazy, protože není čas na to je vymyslet, i když by dotyčný věděl jak na to. Pokud se ale dostanete přes nesmyslný rozstřel, pak je již velká pravděpodobnost, že zkoušku uděláte.

Zkouška nového typu mi vyloženě nevadila, i když jsem měla pocit, že nahrává buď známkám F nebo A. Pokud bych si ale mohla vybrat, rozhodně bych zvolila druhou (třetí?) část zkoušky jako ústní. Při přímém kontaktu se zkoušejícím je dle mého názoru nejlépe poznat, zda student opravdu ví co říká a rozumí tomu co říká, nebo je pouze naučený nazpaměť.

Dobrý systém zkoušky - donutil studenty naučit se nazpaměť věty, definice a do druhé části zkoušky pak do hloubky pochopit složitější látku (důkazy,...).

Zkouška byla velmi náročná, myslím, že ve třeťáku už by se mohlo z nároků trochu slevit, přeci jenom projít přes obě MABka taky nebyla žádná sranda.

Takové nervy jsem už pár let neměl Na mém termínu: 1. kolo půlka lidí neudělala. V 2. kole byly 2 dost těžké příklady a 2 věty. Očekával jsem, že tam budou víc ty těžké (tzv. šesté) úkoly, které se dají najít v seznamu otázek ke zkoušce, ale z nich tam byla jen jedna. :-o Ty příklady jsem nečekal, ve zkoušce měla být prý spíš teorie.. Zkouška se mi nelíbila, přišla mi příliš drsná a na druhé kolo bylo moc málo času.

Nový systém zkoušky se mi příliš nelíbil. Na jednu stranu považuji zrušení praktické části za správné, jelikož je předmět RMF na rozdíl od MAB daleko víc teoretický a příklady byly dostatečně prozkoušeny u zápočtů. Na druhou stranu si myslím že potom už by zkouška neměla být písemná ale ústní. Zejména pak rozstřel by se měl zachovat tak jak je v MAB. Student by dostal čas na přípravu, ale pak by měl dostat šanci ústně vysvětlit co a jak v rozstřelu myslel. Potom se stane, že je student vyhozen ačkoli tématu rozumí..... Dalším negativum vidím, že do druhé části mohl dát zkoušející cokoliv a nepovedlo se mu udržet stejnou obtížnost (minimálně v jednom případě). Jako příklad bych tedy uvedl 3. termín, který byl o třídu složitější než 1. a 2. a znatelně se to projevilo na známkách

Zkouška je pouze písemná a skládá se ze dvou částí. První část je tzv. "rozstřel", který musíte napsat, abyste postoupili do druhé části, ze které si už odnášíte známku. V rozstřelu se vyskytují definice, věty a jednodušší důkazy probírané na přednášce, ve druhé už to takové často není. Termíny se náročností mohou extrémně lišit. Vzhledem k tomu, že zkouška se skládá převážně z teoretických úloh, chyběla mi u ní ústní část a případná možnost "opravení se na místě", neboť když něco jenom píšete na papír a jste navíc omezeni hodinou času, je dost možné, že spoustu věcí nedotáhnete do úplného konce, ač myšlenku máte třeba dobrou. Toto se týká hlavně případů, kdy je pan docent kreativní a vytvoří takové zadání, které neobsahuje příliš věcí probíraných na přednášce (ač se z nich samozřejmě vychází a úlohy jsou z matematického hlediska opravdu hezké, jen bohužel vás tlačí čas a také to, že co napíšete, už těžko vezmete zpátky a opravíte jindy než na dalším termínu). V tomto směru si myslím, že by bylo opravdu záhodno, aby zkouška byla ústní nebo alespoň "částečně ústní", kdy by pan docent obcházel mezi studenty a na to či ono se jich zeptal, případně by již napsaný test se studentem rozebral. Na druhou stranu musím ocenit snahu vytvoři t co nejvíce objektivní podmínky pro všechny.

Bohužel, k novému systému zkoušek mám veliké výhrady a ty přebíjí všechny ostatní nedostatky předmětu. Původní systém analýz, kdy si student na ústní části vytáhl regulérní otázku, na které byly základní definice a poznatky a dvě věty s důkazem je takový standardní. Studentům vyhovoval a zkouška byla opravdu ústní, kdy student mohl dostávat doplňující otázky, mohl na dané téma diskutovat a mohl být postrčen správným směrem, pokud si zrovna nemohl vzpomenout. Dá se možná i říci, že to mohla být i kreativní zkouška. Pak přišel v analýzách systém rozstřel a druhá část, což v praxi znamenalo, že základní definice a poznatky, které obsahovaly i jednoduché věty s důkazem přišly jako první a na základě nich se rozhodovalo, jestli má jít student rovnou domů, nebo postupuje dále. Vlastně se pouze regulérní otázka rozdělila časově na dvě části, kde se do první části přidalo jednoduché tvrzení s důkazem a stále bylo možno diskutovat nad zadáním a jeho pochopením, či zkoušející mohl studenta "naťuknout". Čímž se dostávám k poslední iteraci systému zkoušek, která se dá bohužel shrnout do následujícího: Zkouška je časově omezena a není ústní, čímž odpadá možnost diskutovat nad řešením otázek a dobrat se úspěšnému složení, i když by to student hned "nevysypal z rukávu". Pro zvládnutí první teoretické části není třeba znát těžší věty/důkazy, ale obsah pokrývá celou teorii, takže to moc velké zjednodušení není a není to rozstřelem, i když by to mohlo tak vypadat. Pak nastává druhá část, což je průšvih. Druhá část jsou příklady, na jejichž obtížnost student nebyl připraven lehkými zápočtovými testy, ani příklady ze cvičení. Pokud student nemá štěstí v této části, nebo neobdržel dost plusových bodů, pravděpodobně odchází domů. Plusové body ze semestru totiž většinou nerozhodují o lepší známce, kterou by si student vysloužil svou prací během semestru, ale rozhodují o tom, zda student vůbec zkoušku složí. Úspěšné složení zkoušky (byť jen na E, nebo D) by však nemělo být podmíněno plusovými body ze semestru.

Zkoušející je objektivní, všichni mají podmínky stejné. Zkouška náročná je, ale po pořádném učení je taky udělatelná. Tento semestr (2015-2016) byla zkouška téměř výhradně teoretická.

Krasopis, strukturu přednášek, přístup ke studentům

Perfektní připravenost na přednášky, pěkný zápis na tabuli.

Přehledné uspořádání probírané látky a zápis na tabuli, lze si vést hezké zápisky. Adekvátní tempo přednášení - většina věcí se dá pochopit přímo na přednášce. Je vidět jeho nadšení pro matematiku. Nepřednáší s papírem, ale zpatra zpaměti, to se musí ocenit!

Vše precizní přehledné, jako vždy

Je vynikající pedagog a jeho přednášky jsou příjemnou cestou po problematice, ač nejsou "uzavřenou množinou", tedy poznámky z nich nestačí k naučení se na testy, či zkoušku. Místo stylu DVD (definice, věta, důkaz) ukazují budování teorií, souvislosti a myšlení, což je nesmírně důležité a asi nejlepší cesta ke skutečnému pochopení látky a tvoří doplněk ke vhodným skriptům (která bohužel v současnosti neexistují).

Vytváří krásné tabule.

Systematičnost, humor, vstřícnost a zásadovost.

Nadšení pro daný předmět, jde vidět, že jej to skutečně baví a chce studentům předat vědomosti. A naprosto úžasný zápis na tabuli!

Není úplně jasné, co je cílem celého předmětu. Ke konci se klade důraz na integrální transformace, ale vůbec se neřeší jejich reálné použití ve fyzice. Student fyziky se pak s Fourierovou transformací setká často v jiných formách a zapsanou v jiných konvencích, což mu může celou záležitost trochu znejasnit.

Není, co měnit, přednáší parádně.

Skripta

Připravit pořádná skripta!

Letos mělo RMF o jedny cvika míň a o přednášku víc. Ta přednáška navíc je ok, ale klidně bych nechal ještě i to další cviko, pochopení dost pomáhá si danou látku i pořádně propočítat, případně prokonzultovat pokud jde o důkazové "příklady".

Neškodilo by se více věnovat oněm parciálním diferencíálním rovnicím, po nichž je předmět pojmenován. Kvůli všem těm operátorům, konvolucí, tenzorovým součinům a zobecněným funkcím na ně ke konci semestru už moc času nevybylo a rozhdoně jde o zajímavě a užitečné téma, kterému by se stálo za to pověnovat více.