Tolar Jiří prof. Ing. DrSc. - [02VOAF] Vlnění, optika a atomová fyzika

Přednášky jsou velice užitečné ke zkoušce, protože se na nich rozebírají zkouškové příklady a pan profesor se na ústní rád ptá na pokusy

Kvalitní přednášky, jejichž navštěvování mi jistě mnoho dalo.

Jsem ráda za navštěvování přednášek, protože se občas během nich dělaly příklady, které se mohly objevit u zkoušky a nepočítaly se na cvičeních.

Přednášky plynuly velmi pomalým tempem, probíraly se i příklady, které se později objevily u zkoušky.

přednášky jsou pěkné, pokud se člověku podaří neusnout

Ze začátku se může zdát, že jsou přednášky nudné, chaotické, bez struktury nebo snad zbytečné. Není tomu tak. Velmi se vyplatí přednášky navštěvovat, někdy je na přednášce řešen typový příklad ke zkoušce, který na cvičeních neuvidíte!, jindy se zmíní zajímavost, která je ve skriptech jen okrajově nebo vůbec. Navíc se na matfyzu provádějí experimenty, které pomohou s představou probírané problematiky a dokážou k sobě přířadit matematický popis s reálným procesem v přírodě. Tempo přednášky přímo vybízí k tomu, dávat dobrý pozor a v průběhu nejen tupě opisovat z tabule, ale i přemýšlet nad souvislostmi.

Některé přednášky byly zajímavé (zejména ty s názornou demonstrací popisovaných jevů), jiné už o něco méně.

Trochu nuda

Skripta, z příkladů není od věci si projít písemky z předchozích let. Dostupné na FTP, ani nevadí, že jsou celkem staršího data.

vlastní zápisky z přednášek i cvičení, skripta dostupná na internetu

skripta, vlastní poznámky, sbírka příkladů od prof tolara

Skripta a zápisky z přednášek. Zde by měla být možnost zaškrtnout více možností....

Zápisky a skripta od pana profesora Tolara.

Skripta pana profesora jsou dostatečným zdrojem, jsou přehledná a jasná.

příklady ze zápisků z cvičení, teorie ze skript (na webu), které bohužel neobsahují atomovou fyziku - na tu je potřeba chodit na přednášky

Příklady: 55 % 1000 Solved Problems in Classical Physics (Ahmad A. Kamal) 40 % příklady ze cvičení 5 % příklady řešené na přednáškách Teorie: 70 % skripta 30 % zápisky z přednášek (objem je sice menší, nicméně důležitost k pochopení skript vysoká) Zejména příkladům a teorii na atomovou fyziku ke konci semestru je třeba věnovat velkou pozornost.

na ústní, k písemné wikiskripta a vlastní poznámky

Na zkoušku jsem se učil hlavně ze zápisků ze cvičení (praktická část) a ze skript pana profesora Tolara (ústní část) dostupných na internetu v PDF formě.

Zkoušení se z velké části odvíjí od počtu budů získaných v písemce. Pan profesor s Vámi projde písemku, zepstá se na nějaké nejasnosti a jak by se daný příklad vlastně řešil. Potom zadá nějakou doplňující otázku. Je potřeba mít přehled, ani není nutné se moc učit postupy odvzení.

Na písemku je vhodné podívat se na příklady probírané na přednáškách. Na ústní si mnoho studentů stěžuje, že jsou známky rozdávány podle náladovosti zkoušejícího, s čímž se úplně neztotožňuji. Spíše mi přišlo, že pan profesor trochu přimhouřil oko u těch, kteří chodili na přednášky a uměli učivo vysvětlit i na příkladech z praxe (islandský vápenec, rozlišovací schopnosti oka, odrazy v ionosféře).

Organizace zkoušek nebyla šťastná, spousta čekání... Ovšem když už se něco dělo, bylo to dobré.

Písemnou část vymýšlí sám pan profesor, takže se tam může objevit i něco, co jste v životě neviděli. Je dobré umět příklady z atomovky, protože ty se tam objeví. Opravování písemky cvičícími mi přišlo mírné (nestěžuji si vzhledem k nevyzpytatelnosti zadání). U ústní zkoušky ze začátku procházíte písemku a poté může padnout otázka opravdu odkudkoliv ať už z jiné části fyziky nebo z obecného přehledu nesouvisejícího s fyzikou. Hodnocení mého výkonu mi přišlo přiměřené, ale dostaly se ke mně i příběhy, že ne vždy tomu tak bylo (ať už mnohem lepší či mnohem horší).

Příjemná zkouška, projde se test, pak povídání... Žádný stres.

U zkoušky nečekejte lehké příklady. Ústně je zkoušení prováděno sériově.

Výsledek zkoušky závisí především na počtu bodů z testu, i když známka ze zkoušky je občas nevysvětlitelná. V případě, že člověk již absolvoval zkoušku z TEF, ptá se i na toto téma

Jak praktická, tak ústní část vyžaduje všeobecnou znalost učiva. Snad pokaždé se v písemné části objeví příklad na atomovou fyziku, vyplatí se umět a nahnat body. U ústní části s panem profesorem projdete písemku, pak dostanete nějaké doplňující otázky, zpravidla na slabší části v písemce. Pokud ukážete, že tomu rozumíte, projdete bez problému. Znalost základů je zásadní.

Náročnější, přišlo mi, že pan profesor moc nedbal na zaměření předmětu, u zkoušky se mě ptal nejvíc na látku z TEF1 a na věci z MAB3, což když si ještě pamatujete, nemusí být na škodu.

přišlo mi, že vlastně na ústní zkoušce vůbec nezáleží, že pan profesor položil otázku, buď student odpověděl, nebo ho na odpověď trochu navedl, a pak víceméně nehledě na to, jestli student věděl sám nebo potřeboval pomoci, dostal známku odpovídající výsledku z testu

Zkoušková písemka je poměrně obtížná, ústní je sice na dlouho (než se vyčeká fronta), ale tam už téměř každý projde. Hodně to stojí na tom, zda se orientujete v základních pojmech typu mód, harmonické vlnění, elmg. vlna atp. Mám jenom poznámku ke komentářům z minulých let - možná, že pan Tolar je ke konci ústního nevrlý, ale po vyslechnutí "výkonů" některých studentů se nedivím.

Během čekání na opravu testů se určitě vyplatí prodiskutovat s ostatními řešení testových příkladů a zopakovat si teorii, která se k těmto příkladům nějak vztahuje. Jelikož ústní část se skládá víceméně právě ze šťourání se ve vaší písemce a dotazů týkajících se témat v ní obsažených.

Není čas na přípravu, vše odvozujete přímo před prof. Tolarem. Pokud student aspoň něco ví a nebojí se přemýšlet, tak zkoušku složí.

Zkouška se skládá ze dvou částí. Nejdříve napíšete písemku, ze které musíte dostat nadpoloviční počet bodů a kterou hodnotí cvičící, a poté postupujete k ústní zkoušce přímo u pana profesora. Ten s vámi nejdříve projde písemku, zeptá se vás na některé věci z ní, a následně přidá ještě nějakou otázku (obtížnostně podle vaší úspěšnosti u písemky). Výslednou známku potom písemka také poměrně dost ovlivňuje.

Krátká a pohodová zkouška, stačí přijít s naučenými prvními dvěma kapitolami a o ostatních alespoň tušit v rámci toho, co potřebujete k početní části. Pan Tolar je příjemný, nepotápí.

Nevim podle čeho prof. Tolar rozhoduje komu zkoušku dá a komu ne..

veškerý výklad vede z patra bez jakýchkoliv papírů, a stejně udělal za celý semestr tolik chyb, jako předchozí přednášející během pěti minut

Vědomosti pana Tolara zřejmě převyšují rámec přednášek. Pan Tolar je první učitel fyziky který nevypadal zmateně.

Má pomalejší tempo výkladu, takže není problém si vše zapsat. Vše vykládá z hlavy, nenosí si s sebou ani osnovu.

úsměv a vlídné vystupování

Obrovskou hloubku do které tématu rozumí, neskutečný přehled ve věcech, které na první pohled s předmětem nijak nesouvisí, nadšení se kterým se zajímá o novinky ve světě vědy.

Oceňuji, jak panu profesorovi vždycky akorát vystačily tři tabule. A teď vážně: obrovský přehled nejen v daném předmětu, úsměv na tváři a pomalé tempo, při kterém se stíhalo zapisovat nebo přinejmenším sledovat dění na tabuli (i když to některé spíš uspávalo).

úhledný zápis na tabuli a přehled

Jednoznačně oceňuji jeho fundovanost a obecně i paměť - na žádné z přednášek nepoužíval jakékoliv poznámky, vše přednášel spatra. Další ocenitelnou vlastností je schopnost opravovat si po sobě všechny chyby (nebo aspoň všechny, které jsme rozpoznali).

Dává to z hlavy

Nepřetahovat tak často a raději smazat část tabule, než psát poznámky do různých škvírek v aktuálním zápisu. Často nebylo jasné, k čemu směřujeme. To že nás na přednášky chodilo 20, neznamená, že to má zapsáno pouze 20 lidí ? během zkouškového bylo vypsáno málo termínů s oběma částmi.

Při výkladu dokáže větu rozdělit tak dlouhou odmlkou, že člověk zapomene, jak začínala. Je snadné ztratil pozornost, málem i usnout.

Přestože profesor Tolar mluví pomalu, nestíhal jsem zapsat všechny myšlenky. Za přednášku jsou popsány právě tři, nikdy nevíte kam břibude další zápis.

Občas dodržovat posloupnost psaní na tabuli a nezapisovat nové informace ke starým, které spolu už nesouvisí.

Pan profesor by mohl začít používat konvenci, že se píše zleva doprava a shora dolů. S tím souvisí i to, že by nevadilo, pokud by během jedné přednášky popsal jiný počet než PRÁVĚ tři tabule. Tabuli totiž nejprve nějakým způsobem popsal, a pak na volná místa přidával další věci (někdy související, někdy nikoliv), což podle mne bylo poměrně chaotické. Dále bych měl připomínku k slyšitelnosti pana profesora během přednášek na matfyzu. S ohledem na věk pana profesora chápu, že nemůže asi příliš přidat na hlase, ale nebylo by od věci, že by některé části výkladu (zejména o provedených pokusech) mohl říkat směrem k publiku a počkat, až pánové z MFF nebudou s ničím hýbat (--> až nebude hluk od nich, který by ho přehlušoval).

Rychlejsi prednes

Monotoooonnnnnnniiiiiiiiiieeeeee......

Mluvit nahlas a srozumitelně. Často student nevěděl co k čemu říká a mohlo to být důležité vysvětlení nějakého jevu.