Pošta Severin doc. Ing. Ph.D. - [01MANA] Matematická analýza A 1, zkouška

Oceňuji že ke konci roku po dobrání látky přednášky probíhaly formou cvičení.

někdy nevíme jestli máme brečet nebo se smát ale to k fjfi a panu Poštovi asi patří :D

Hlavně Poštovy poznámky, nejlépe odpovídají požadavkům. Na praxi zápisky ze cvik a kniha Analýza v příkladech (skvělé vysvětlení) od dvou Poštů.

Na zkoušku jsem se učil výhradně ze skript, ačkoliv ne vše co bylo ve skriptech bylo potřeba znát.

Učil jsem se ze zápisků docenta Pošty, které kolují na netu. Je potřeba ale používat rozum, protože v nich jsou trochu chyby (např. je potřeba si hlídat, pruhy na R značící reálná čísla apod., ale většinou je vše správně).

Poznámky a přednášky pana docenta Pošty.

Vlastní zápisky, poznámky docenta Pošta a občasná konzultace se skripty.

Vlastní zápisky, skripta, poznámky a prezentace na stránce předmětu, materiály od cvičící

Čerpal jsem především z prezentací, které má pan docent na svých stránkách a z jeho poznámek, které lze najít na internetu. Jsou tam znovu vysvětleny důkazy poměrně pochopitelnou formou.

Důkazy z vlastních zápisků

Kombinace skript prof. Pelantové a materiálů pana docenta Pošty (pěkně udělané). Přes chaotický zápis na tabuli jsem nakonec ocenil i zápisky z přednášek, kde si člověk může připsat užitečné komentáře k důkazům.

Učil jsem se z vlastních zápisků, ale převážně ze skript (což byl důsledek nehezky vedených poznámek - chyba). Mimo jiné jsem náhled i do prezentací Docenta Pošty.

poznámky docenta Pošty

Taktiež mi veľmi pomohli poznámky, ktoré boli uverejnené na stránkach určených pre MANA1.

Hlavně pdf přednášejícího a Analýza v příkladech 1.

Především ze zveřejněných poznámek a skript od pana docenta Pošty.

Skripta, poznámky z přednášek, prezentace docenta Pošty.

Učila jsem se pouze z poznámek pana docenta Pošty.

Učila jsem se z více zdrojů. Z prezentace, kterou pan docent pouštěl na přednáškách, z jeho poznámek a ze skript.

Určitě se snažit napsat praktickou v semestru, mně to nevyšlo a ve zkouškovém mně to pak stálo hodně nervů, byť bych ji označila jen za středně těžkou, všechny druhy příkladů najednou jsou prostě hodně věcí najednou...Teorie byla v našem ročníků nesmyslně snadná, téměř všichni kdo zkoušku sloužili dostali známku z úrovně A, a to i za dost šílené výkony. Jen je třeba dát pozor na písemnou teorii, kde je třeba základní definice umět přesně (!), závorka či špatná nerovnost je za F, co pak kontrastu z jednoduchostí ústní působí dost zvláštně.

Zkouška byla náročná, nikoli však nezvládnutelná. Zkoušející striktně dbal na znalostech definic, vše ostatní již bylo posuzováno individuálně (hodnocení už bylo mírnější).

Nejprve jsme psali teoretický test v posluchárně, který měl čtyři otázky. Dvě byly na tzv. základní definice, které když byly špatně (jakákoliv i sebemenší chyba), tak zkouška pro dotyčného končila známkou F. V dalších dvou otázkách byly tolerovány i větší chyby. Na test bylo dvacet minut takže kdo uměl, napsal vše, co věděl a ještě mu zbylo tak pět minut na kontrolu. Během testu docent kontroloval průkazy ČVUT, což se na žádné jiné zkoušce nedělo (to ovšem nehodnotím ani kladně ani záporně, byl asi jediný, kdo si pohlídal naši totožnost). Následovala asi dvouhodinová pauza (hrozné čekání, kdy z nervů ani nevíte, jak se jmenujete). Ve smluvený čas jsme se dostavili do posluchárny. Docent nejprve vyhazoval ty, kdo neuspěli v testu. Toto se mi nelíbilo, protože já jsem nepotřeboval vědět, jak dopadli ostatní a byl bych pro větší soukromí. Poté jsme se mohli zeptat (bez postihu), proč je něco jinak, než jsme si mysleli v testu. Následně nás docent rozsadil na okraje lavic a zadal nám každému individuální zadání. Kdo zvedl ruku, že to má, docent k němu přišel a přečetl si, co student napsal na papír. Já tam měl dokázat větu, kterou jsme probírali na přednášce. Tu jsem dokázal správně a následoval dodatečný úkol - vyslovit nějakou vět u. Za celé "ústní" zkoušení jsem řekl ústně pouze dvě slova a úspěšně jsem zkoušku složil. Ale i to, co jsem psal na papír bylo docela těžké, takže zkouška nebyla rozhodně zadarmo a já se na ni učil v kuse asi dva týdny zkouškového od rána do večera.

Zkouška byla náročná, důraz byl kladen na všechny části zkoušky.

Zkouškou všichni strašili, takže její samotný průběh byl poněkud šok. Prakticky téměř stačila znalost několika základních definic, které byly dopředu známy, po té se už člověk dostal na ústní a pak už téměř jistě odcházel se známkou. Paradoxně mě zarazilo neudělování známek z úrovně B - pokud totiž všichni dostanou známku z A, jak má člověk vědět, že je to skutečně to pravé pro něj? Pan docent byl u zkoušky ale mnohem milejší než za celý semestr - pokud člověk měl v postupu nějakou chybu, chtěl, aby dotyčný pochopil, co na tom je špatně a proč to tak být nemá - na druhou stranu, pokud nechtěl na danou chybu upozorňovat, nechal dotyčného u toho sedět i delší dobu, aby si ji sám našel a opravil.

O objektivitě jsem měl pochybnosti. Jeden student byl vyhozen za chybu v teoretické části, přestože na dotaz zkoušejícího, kde je chyba, okamžitě správně odpověděl (dle jeho slov to udělal ve stresu). Naopak někteří měli snad víc štěstí než rozumu.

Zkouška byla od počátku opředena velkým tajemstvím a nikdo z nás nevěděl, co čekat. Nakonec se ukázalo, že složení zkoušky není tak náročné, jako to vypadalo. Klíčové je naprosto bezchybně znát základní definice a napsat dobře testy během semestru. Zkouška působí trochu upjatě, ale není to tak hrozné, jako líčí některé historky.

Lehčí než dřívější roky (zjištění od starších studentů). Zakládal si na hlavních definicich, pokud jste se dostali přes písemnou část, tak ustni zkoušku už dal v podstatě každý.

Jako první se píše teoretický test, kde je potřeba znát naprosto bezchybně základní definice, ale není jich tolik, aby to bylo nezvládnutelné. Na ústní každý dostal úkoly, které vypracoval, a pak odpovídal na doplňující otázky.

Náročná zkouška, u níž člověk nemá moc šanci ukázat, že to doopravdy umí. Dostanete dvě úlohy, které vybere pan docent, a dále už nemáte moc manévrovacího prostoru, abyste si mohli známku trochu vylepšit, když vám úkoly nesednou. Nakonec pan Pošta nakonec položí jednu či dvě otázky, kde si můžete (možná) přilepšit, ale zrovna tak i přihoršit. Nedá se říct, že by zkouška byla kdovíjak příjemná, ale přesto mi tento formát přijde lepší, než minulé roky (nehledě na to, že letos byl pan docent chvílemi neobvykle shovívavý).

Zkouška byla jednoduchá pokud si vystačíte s E, pro lepší známku už je třeba bojovat a pro A mít dokonalou praktickou i teoretickou část. A se opravdu zdarma nedávala.

Byla lehká. Bez důkazů se člověk dostal na matematickou analýzu A.

Vše šlo přesně podle naplánovaného času, žádné zdržování. Náročnost byla trošku jednodušší, než bych rád, ale před zkouškou bych jistě mluvil jinak.

Heleďte nebuďte blbí a naučte se těch pár základních definic do puntíku správně (jakože i zda je někde ostrá či neostrá nerovnost, jak se značí posloupnost, jak n-tý člen...). Vždyť to není těžký! Lidi na to nadávaj, kolikrát vylítli, jenže si za to fakt můžou sami: dopředu víte, co přesně je bezpodmínečně potřeba zcela přesně znát. Na žádných chytácích se od zkoušky nelítalo... Jo a pomoct na úplném konci zkoušky může znalost problematiky spočitatelnosti množin...

je to hlavně zkouška nervu, viděla jsem jak lidé co toho uměli o hodne víc odchazeli s horšími známkami

Podmienky úspešného zloženia skúšky boli jasne zadané. Na skúške som sa necítil nepríjemne či nepohodlne.

Praktická část zkoušky byla jiný den než teoretické části, příklady odpovídaly příkladům počítaných na cvičeních. Teoretická písemná část obsahovala dvě základní definice, které bylo naprosto důležité znát bez chyby a v mém případě 2 věty probrané na přednáškích. Po asi hodinovém čekání nás docent Pošta zavolal a my, co jsme se dostali do poslední části, jsme dostali zadání s vlastním jménem a dvěma úlohami. Měli jsme času, kolik jsme chtěli. Pan docent Pošta nám zhodnotil naši práci, měl několik dotazů. Byl objektivní.

Zkouška byla spravedlivá. Během ústní části byl zkoušející velice milý, snažil se podporovat studenty.

Přehledné přednášky, srozumitelnost probírané látky.

Viz MAN

Humor

Břitký smysl pro humor, který je vtipný, dokud se netýká vás osobně.

inteligenci

Priateľskú atmosféru. Pán docent Pošta dal jasne najavo čo od náš požaduje, aby sme úspešne zložili skúšku

Přehledný zápis na tabuli.

Způsob přednášení.

Komunikace se studenty by mohla být častější.

Mohl by zapracovat na své povýšenosti nad studenty, myslím, že jim příliš málo zdůrazňuje, že on to umí nejlépe a že studenti jsou hmyz hodný zašlápnutí....

V ničom.

zápis na tabuli muže byt nekdy nelogicky pro nekoho kdo latku vidí poprvé

Lépe vysvětlovat důkazy.

Přednášet méně monotónně. Udělat přednášky trochu zajímavější.

Mluvit více nahlas. Na tabuli psát přehledněji a lépe ji mazat.